Podle tajemníka sdružení Martina Špryňara je to jediný způsob, jak v budoucnu zajistit financování investic do dopravní infrastruktury. Výběr mýtného a peníze za dálniční známky podle něj na investice nestačí. "Výběr z mýta je na svém maximu. Příjmy z případného rozšíření na osobní auta problém nevyřeší," dodal.
Česmad souhlasí s rozšířením mýtného na silnice prvních tříd, ale požaduje, aby stát definoval, jaký maximální podíl z výnosů padne na provoz systému. Nemělo by to přitom být víc než 20 procent. U silnic nižších tříd navrhuje namísto mýtného s údajně sporným ekonomickým efektem omezit nákladní dopravu prostřednictvím zákazových značek.
Dopravci mají výhrady také k návrhu takzvané dopravní superstrategie ministerstva dopravy, která určuje rozvoj silnic a železnic do roku 2025. Přes to, že dokument jako celek považují za přínosný, nelíbí se jim zvýhodňování železnice před silniční dopravou nebo přeceňování nasazování telematických aplikací pro řízení provozu. Strategie také podle Špryňara čerpá ze zavádějících podkladů, které neodrážejí skutečnou situaci v dopravě. Česmadu se nelíbí ani to, že s ním dokument ministerstvo nekonzultovalo.
Superstrategií se má ve čtvrtek zabývat hospodářský výbor parlamentu, vláda by o ní měla jednat v březnu.
Konec obav z malého dojezdu i z cesty do Chorvatska. Elektrický Volkswagen dal bez dobíjení skoro 800 km
Malé, svižné, populární: BMW E21 (první řada 3) zůstala pro většinu československých motoristů nesplnitelným snem…
Na levný elektromobil se pořád čeká. Škoda Elroq ve srovnání s tříválcovým Karoqem prohrává nejen cenou
Jak dobře znáte první generaci Škody Fabia? Udělejte si náš kvíz a uvidíte
Když ekologie vítězí nad zdravým rozumem, raduje se Toyota. Osobní Berlingo, Rifter a Opel Combo končí s naftovými motory
