Nynějším prezidentem ECB je Francouz Jean-Claude Trichet (68), který vedení měnové autority eurozóny před osmi lety převzal po Nizozemci a prvním šéfovi ECB Wimu Duisenbergovi (70). Trichetův mandát končí letos v říjnu.
Weber je považován za takzvaného jestřába, tedy bankéře, který se tvrdě staví proti inflaci. Bundesbanku vede téměř sedm let, loni se ale několikrát dostal do sporu s vedením ECB kvůli jejímu rozhodnutí odkupovat státní dluhopisy slabších zemí eurozóny. To je zřejmě i hlavní důvod, proč teď Weber nemá pro výkon funkce potřebnou podporu.
Někteří němečtí činitelé ale naproti tomu uvádějí, že kancléřka Angela Merkelová, která dnes hovořila s Weberem telefonicky, naznačila připravenost Weberovu kandidaturu podpořit. Weberovo rozhodnutí neusilovat o funkci šéfa ECB prý kancléřku zaskočilo.
"To rozhodnutí souvisí s osobností Axela Webera," řekl zdroj z německé vládní koalice, jehož citoval Reuters. Weberovu povahu zdroj popsal jako výbušnou.
Zpráva o stažení Weberovy kandidatury z neoficiální soutěže o nového šéfa ECB překvapila i finanční trhy. Na zprávu zareagoval kurz eura, který se přechodně snížil, ztráty ale byly pouze mírné a neměly dlouhého trvání. Později se euro vrátilo k růstu a vůči dolaru vystoupilo nad 1,3740 USD. K růstu eura ale přispěl rovněž všeobecný pokles dolaru v reakci na příznivý výsledek aukce amerických státních dluhopisů.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert se k Weberově budoucnosti nechtěl vyjadřovat. Řekl jen, že Berlín chce mít silného kandidáta, který by v čele ECB nahradil Tricheta. Takovou osobou podle mluvčího může být německý občan.
"Otázka, kdo nahradí pana Tricheta, není na pořadu dne, protože jeho mandát končí až na konci podzimu," řekl Seibert. "Navíc je to záležitost, o které bude rozhodovat více zemí. Německá vláda k tomu zaujme stanovisko, až to bude vhodné," dodal mluvčí. Na 24. a 25. března je naplánován summit Evropské unie, Berlín ale opakovaně popřel, že by se o budoucím šéfovi ECB mělo rozhodnout právě na této vrcholné schůzce.
Weberovo rozhodnutí nekandidovat ale ještě nemusí automaticky znamenat, že novým šéfem ECB nebude Němec. Za druhého pravděpodobného kandidáta z řad německých občanů je považován Klaus Regling, který nyní vede Evropský fond finanční stability (EFSF). V dalších zemí eurozóny připadá v úvahu šéf italské centrální banky Mario Draghi, guvernér finské centrální banky Erkki Liikanen, šéf rakouské centrální banky Ewald Nowotny a člen bankovní rady ECB Yves Mersch.