Hypotéky nemusí zdražovat. Inflace zůstala nečekaně nízko

Index spotřebitelských cen v lednu meziměsíčně vzrostl o 0,7 procenta, tedy méně než kolik v průměru činily odhady analytiků (1,2 procenta). Podobně jako v předchozích měsících přispělo k růstu cen zdražení potravin a pohonných hmot.

Zdražily také regulované nájmy. Ceny ostatního zboží a služeb vesměs poklesly. Ke zlevnění došlo hlavně u oblečení a obuvi a poklesly také ceny spotřební elektroniky a bílého zboží. U tohoto spotřebního zboží je zlevnění počátkem nového roku běžné, avšak tentokrát překonalo běžný sezónní pokles. Obchodníci se zřejmě pokouší za každou cenu zbavit přebytečného zboží po vánočních prodejích, které pravděpodobně nenaplnily očekávání, o čemž svědčí prosincový meziroční pokles tržeb o 0,2 procenta.

Ceny pohonných hmot porostou

Celková inflace zpomalila z 2,3 procent na 1,7 procenta a dostala se tak na nejnižší hodnoty od loňského června. Začíná tedy inflace opět zpomalovat? Hlavní vliv mělo především slábnoucí tempo inflace potravin, které však bude nejspíš jen přechodného rázu. Ceny zemědělských výrobců u nás i ve světě dál rostou a domácí prodejci tento trend ještě nestačili vstřebat a promítnout do maloobchodních cen potravin. Takže v následujících měsících bychom se měli připravit spíše na zdražování potravin. To samé platí pro ceny pohonných hmot. Nepokoje v Tunisku a v Egyptě vyhnaly cenu nad 100 dolarů za barel, kde se nacházela naposledy ve druhé polovině roku 2008, tj. v době vrcholící paniky na kapitálových trzích. Inflace se tedy v letošním roce nejspíš vrátí nad 2 procenta.

V názoru na inflační rizika není zjevně jednotná ani bankovní rada ČNB. Ta sice podle očekávání ponechala úrokové sazby na úrovni 0,75 procenta, avšak výsledek prošel jen těsným hlasováním čtyř ku třem (zatímco v prosinci se pro zvýšení sazeb zvedla jen jedna ruka).

Graf: Vývoj míry inflace v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: Český statistický úřad

Poměrně silným argumentem proti obavám z inflačních tlaků byla ještě minulý týden sílící koruna, která dočasně atakovala hranici 24 korun za euro. Avšak po slabších inflačních číslech se kurz koruny obrátil směrem k úrovni 24,30, a pokud se koruna na těchto hodnotách udrží v následujících měsících, tento argument bude oslaben. Rozhodne také vývoj spotřebitelské poptávky a to, zda si exportně orientovaná část ekonomiky udrží své dosavadní svižné růstové tempo.

Nezaměstnanost v lednu mírní negativní trend

Ani pokračující svižný růst průmyslové produkce pravděpodobně nepřispěje k dalšímu výraznějšímu zlepšení situace na trhu práce. Nezaměstnanost v lednu mírně stoupla z 9,6 na 9,7 procenta a bez práce zůstalo přes 555 tisíc osob registrovaných na úřadech práce.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: MPSV

Pozitivní zprvu bylo to, že po prudkém zvýšení míry nezaměstnanosti v prosinci (z 8,6 na 9,6 procent) se negativní trend výrazně zmírnil. Čísla naznačují, že za skokovým zvýšením prosincové míry nezaměstnanosti tak stály hlavně institucionální faktory – zpřísnění podmínek pro přiznání podpory od ledna letošního roku.

Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking.