Celková sklizňová plocha zeleniny se meziročně snížila zhruba o tři procenta na 13.396 hektarů, z toho pole profesionálních pěstitelů zabírala 8583 hektarů, zbylých necelých 4813 ha představovala odhadovaná plocha, na níž pěstovaly zeleninu domácnosti.
Pěstitelům loni zkomplikovaly život především mohutné přívalové deště na začátku srpna. Největší škody způsobily povodně na Moravě, kde zničily již založené porosty zeleniny.
"Dle odhadu a rámcového šetření bylo letos povodněmi zcela zničeno zhruba 500 ha zeleninových ploch, kde porosty podlehly hnilobě," uvádí Situační a výhledová zpráva ministerstva zemědělství z loňského prosince. Voda podle ní navíc znemožnila výsadbu zhruba na desetině ploch, na dalších deseti procentech bylo vyseto a vysázeno pozdě, v důsledku čehož klesly výnosy přibližně o pět procent. Kvůli vlhku se také více než obvykle vyskytovaly houbové choroby.
Další přívalové deště přišly ve třetí dekádě září, což pěstitelům opět zkomplikovalo vjezd do polí a přispělo k rozšíření zatopených míst.
V Česku loni pěstovalo zeleninu podle údajů zelinářské unie 462 profesionálních producentů. Před vstupem do EU byl jejich počet více než dvojnásobný. Unie loni odhadovala, že už více než 60 procent zeleniny na českém trhu pochází z dovozu a tento podíl prý stále roste.
Konec obav z malého dojezdu i z cesty do Chorvatska. Elektrický Volkswagen dal bez dobíjení skoro 800 km
Malé, svižné, populární: BMW E21 (první řada 3) zůstala pro většinu československých motoristů nesplnitelným snem…
Na levný elektromobil se pořád čeká. Škoda Elroq ve srovnání s tříválcovým Karoqem prohrává nejen cenou
Jak dobře znáte první generaci Škody Fabia? Udělejte si náš kvíz a uvidíte
Když ekologie vítězí nad zdravým rozumem, raduje se Toyota. Osobní Berlingo, Rifter a Opel Combo končí s naftovými motory
