Země eurozóny přispěly do záchranného fondu celkem 440 miliard eur (asi 10,7 bilionu Kč). Podle ekonomů by ovšem tyto peníze nestačily v případě, že by se do dluhových potíží dostala některá z velkých unijních ekonomik, především Španělsko. Někteří politici tak volají po navýšení finančních prostředků, ale bez souhlasu Německa, které je vůbec největším přispěvatelem do fondu, se podobný krok nemůže uskutečnit.
"Z našeho pohledu není v současnosti nutné kapacitu EFSF zvětšovat. Tato debata vysílá trhům úplně špatný signál, protože mluvíme o navýšení v krátkodobém výhledu, a jen tak rozdmýcháváme spekulace o situaci v jednotlivých členských státech," uvedl Schäuble.
Německo nicméně případnou dohodu o navýšení peněz v záchranném fondu podmiňuje větším prohloubením hospodářské koordinace v eurozóně. Berlín s Paříží se na začátku února dohodly na takzvaném paktu konkurenceschopnosti, který mimo jiné žádá zavedení jednotného daňového základu pro firmy v zemích platících eurem.
Německo-francouzský pakt nepotěšil některé další země eurozóny, které se cítily dotčeny tím, že s nimi o jeho obsahu nikdo nejednal. "Potřebujeme vědět, co Němci doopravdy chtějí, protože to zatím nikomu neřekli," citovala agentura Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj.
„Elektrická mobilita je budoucnost, o tom není pochyb. Každý, kdo tvrdí opak, poškozuje náš průmysl.“ A proto přijdou plošné evropské dotace
Našli jsme deset absolutně neznámých automobilů současnosti. Dokážete uhodnout alespoň polovinu?
Dvě i čtyři doby, tři a čtyři válce: Saab 96 se stal vozem pro individualisty, a to i v Československu
Elektromobil jako ojetinu nikdo nechce. Velký český autobazar skončil s jejich nákupem i prodejem
Youtubeři zkoušeli, jestli nastartují Tatru 138 odstavenou osmnáct let. Výsledek nikoho nepřekvapí
