Eurozóna se na rozšíření záchranného fondu neshodla

"To, na čem jsme se shodli, je, že nic není dohodnuto, dokud jsme se nedohodli úplně na všem. Naše pozice se ale sbližují," uvedl De Jager.

Opatření, o nichž ministři debatovali, se skládají především z případného rozšíření současného záchranného fond (EFSF) a ze vzniku takzvaného permanentního záchranného mechanismu (ESM), který má po roce 2013 nahradit právě současný fond. Součástí balíčku je i šest bodů navržených Německem a Francií, které mají vést k posílení konkurenceschopnosti v eurozóně.

Do záchranného fondu eurozóny země přispěly celkem 440 miliardami eur (asi 10,7 bilionu Kč). Podle ekonomů by ovšem tyto peníze nestačily v případě, že by se do dluhových potíží dostala některá z velkých unijních ekonomik, především Španělsko. Někteří politici tak volají po navýšení finančních prostředků, ale bez souhlasu Německa, které je vůbec největším přispěvatelem do fondu, se podobný krok nemůže uskutečnit.

"Z našeho pohledu není v současnosti nutné kapacitu EFSF zvětšovat. Tato debata vysílá trhům úplně špatný signál, protože mluvíme o navýšení v krátkodobém výhledu, a jen tak rozdmýcháváme spekulace o situaci v jednotlivých členských státech," uvedl Schäuble.

Německo nicméně případnou dohodu o navýšení peněz v záchranném fondu podmiňuje větším prohloubením hospodářské koordinace v eurozóně. Berlín s Paříží se na začátku února dohodly na takzvaném paktu konkurenceschopnosti, který mimo jiné žádá zavedení jednotného daňového základu pro firmy v zemích platících eurem

"Nepřijali jsme žádné rozhodnutí a v této debatě budeme pokračovat i na příštím zasedání případně na příštích zasedáních. Nicméně nedává smysl, abychom z celé řady preferovali jen jedno řešení," řekl novinářům na závěrečné tiskové konferenci šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Země platící evropskou jednotnou měnou se dnes podle Junckera ovšem shodli na objemu finančních prostředků, kterými by měl disponovat nový stálý záchranný mechanismus (ESM), který začne platit po roce 2013 a již byl schválen EU. Podle dnešní dohody by mohl státům v problémech pomoci až 500 miliardami eur, tedy zhruba 12 biliony korun.