Výplata důchodu pod lupou

Výplata důchodu je upravena v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Dle § 116 se dávky důchodového pojištění vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených ČSSZ. Dávky důchodového pojištění do ciziny se vyplácejí pozadu nejvýše v tříměsíčních lhůtách po předchozím zaslání potvrzení o žití oprávněného.

Kam se peníze zasílají?

Důchody se vyplácejí buď v hotovosti na poště, nebo jsou zasílány na účet. Samozřejmě výhodnější a pohodlnější je nechat si důchod zasílat na účet. Při zasílání důchodu poštou (platí pro důchody přiznané od ledna 2010) musí navíc důchodci hradit ČSSZ poplatek 21 Kč za zprostředkování platby důchodu v hotovosti. Pro zasílání důchodu na účet stačí pouze vyplnit na OSSZ příslušný tiskopis. Mají-li manželé penzisté pouze jeden účet, mohou dostávat na tento účet obě penze. Podmínkou je skutečnost, že oba manželé mají možnost s tímto účtem disponovat a majitel účtu (manžel či manželka) s tím souhlasí.

Komu lze důchod zasílat?

Důchody jsou zasílány poživateli důchodu nebo jeho zákonnému zástupci (např. v případě sirotčícho důchodu rodiči nezletilého) nebo soudem stanovenému opatrovníkovi. Zákonní zástupci nebo stanovení zástupci jsou povinni důchod použít ve prospěch poživatele důchodu nebo osob, které vyživuje. Jestliže zdravotní stav neumožnuje starobnímu důchodci si peníze vyzvedávat z účtu, tak je nejlepším řešením povolit dětem přístup k účtu nebo výběr z bankomatu.

Jak je to v případě úmrtí?

Jestliže starobní důchodce žil v době, kdy přišel měsíční důchod na účet, tak se zaslaný důchod vracet nemusí.

• Praktický příklad
  Manželé Novákovi si nechávají zasílat na jeden účet oba starobní důchody. Pan Novák bohužel zemřel 13. ledna a 20. ledna obdržela paní Nováková (majitelka účtu) na účet starobní důchod pana Nováka ve výši 10 245 Kč. Protože tento důchod byl zaslán až po smrti pana Nováka, tak bude muset paní Nováková tento důchod vrátit ČSSZ. Před zpětným zasláním důchodu je však lepší se obrátit na místně příslušnou OSSZ, aby nedošlo k nějakému zbytečnému nedopatření a vrácení důchodu konzultovat.

Nesplnění podmínek je nutné ohlásit

Především při pobírání vdovského nebo sirotčího důchodu je nutné v případě, že není splněna podmínka pro výplatu tohoto důchodu, tuto skutečnost oznámit místně příslušné OSSZ. V opačném případě by mohl být důchod nadále zasílán na účet, přičemž by již na něj nebyl nárok. Bylo by nutné tento neoprávněně přiznaný důchod vrátit.

• vdovský důchod
  Nárok na vdovský důchod má vdova (vdovec) jeden rok, poté pouze je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 50 zákona o důchodovém pojištění. Nejčastějším případem je, že vdova přestane pečovat o nezaopatřené dítě, protože dítě úspěšně ukončí studium a začne pracovat, tak již nemá nárok na vdovský důchod. Skutečnost, že vdova pečuje o nezaopatřené dítě, pravidelně dokládá (např. potvrzením ze školy) na OSSZ. Dítě však může přestat být nezaopatřeným dítětem během školního roku. V tomto případě by mohla až do konce školního roku vdova neoprávněně pobírat vdovský důchod. Dalším častým případem je, že vdova nebo vdovec uzavřou nové manželství. V tomto případě je také nutné tuto skutečnost oznámit, protože vdově (vdovci) zaniká nárok na pravidelný měsíční vdovský důchod.
• sirotčí důchod
  Na sirotčí důchod má ze zákona nárok pouze nezaopatřené dítě. Dle § 20 zákona o důchodovém pojištění se za nezaopatřené dítě považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže je splněna některá ze zákonných podmínek. Jestliže není zákonná podmínky splněna, např. ukončení studia během roku, tak je nutné tuto skutečnost oznámit OSSZ. Nejčastějším důvodem pro pobírání sirotčího důchodu je soustavná příprava na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách v České republice, případně v zahraničí (při splnění podmínek Ministerstva školství). Za soustavnou přípravu na povolání se také považuje a dítě bude mít nárok na sirotčí důchod:
  • Doba od úspěšného vykonání maturity na střední škole (v květnu nebo červnu) do konce období školního roku.
  • Doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studa na střední škole, pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění (např. lze pracovat na dohodu o provedení práce) ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti.
  • Kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž bylo ukončeno studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti.