Španělská ekonomika loni mírně klesla, poprvé horší než eurozóna

Španělsko za globálního ekonomického propadu v roce 2009 ztratilo 3,6 procenta, zatímco celá eurozóna v průměru oslabila o čtyři procenta. Loni však 17 zemí eura zaznamenalo růst o 1,7 procenta.

Vláda pro loňský rok očekávala pokles o 0,3 procenta. Po propadu, který trval rok a půl, se Španělsko vymanilo z recese až v loňském prvním čtvrtletí. Skutečný růst však zatím neobnovilo, protože ekonomika je nadále zatížena krachem přehřátého realitního trhu a nyní bude zápasit s vlivem vládních úspor.

Španělsko je od řecké dluhové krize z počátku loňského roku pokládáno za jednu z dalších zemí eurozóny ohroženou dluhovou krizí. Španělský rozpočtový deficit a veřejný dluh sice nedosahují řeckých úrovní, ekonomice však po splasknutí domácí realitní bubliny hrozí dlouhodobá stagnace, což by znamenalo, že deficity a dluhy se nepodaří snižovat.

Vyhlídky ekonomického růstu jsou podle analytiků nevalné, mimo jiné proto, že země v minulém desetiletí za pobytu v eurozóně postupně ztrácela konkurenceschopnost. Slabá ekonomika podkopává rozpočtové příjmy, to nutí snižovat výdaje a vzniká smrtící spirála, v níž se ekonomika dál potápí. Míra nezaměstnanosti v zemi je nyní nad 20 procenty, více než dvojnásobku evropského průměru, a vláda čeká nárůst počtu pracovních míst nejdříve ve druhém pololetí tohoto roku.

Vláda José Luise Zapatera v letošním roce čeká růst o 1,3 procenta a do roku 2013 zrychlení na 2,7 procenta, to však ekonomové pokládají za příliš ambiciózní a čekají spíše další stagnaci. "Žádné známky příznivého vývoje nevidím. Podporuje mi to názor, že konsolidace veřejných financí něco stojí, a myslím, že to bude omezovat růst v dalších několika čtvrtletích," řekl agentuře Reuters ekonom BNP Paribas Luigi Speranza.

V posledním čtvrtletí HDP proti předešlým třem měsícům stoupl o 0,2 procenta po nulové změně ve třetím čtvrtletí. Meziroční růst se zpomalil na 0,6 procenta z předchozího tempa 0,2 procenta.

Menšinová socialistická vláda loni schválila úsporná rozpočtová opatření v sumě více než 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu Kč) spolu s reformami trhu práce a chystá se zavést další strukturální změny, včetně reformy důchodového systému. Cílem kabinetu je omezit deficit veřejných financí a přesvědčit investory, že Madrid nebude muset následovat Řecko či Irsko a žádat Evropskou unii o finanční pomoc.

Vláda minulý měsíc sdělila, že loni splnila cíl snížit deficit veřejných financí na 9,3 procenta HDP z předloňských 11,1 procenta. Letos hodlá srazit schodek na šest procent HDP, do roku 2013 na unijní hranici tří procent. To však bude podle ekonomů možné jen při dosažení plánovaného růstu ekonomiky kolem 2,5 procenta.