Co by měly OSVČ vědět o důchodech?

Základní podmínky pro přiznání důchodu jsou stejné jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ. Přesto však existují při výpočtu důchodu určité rozdíly, se kterými by měly OSVČ počítat.

Zaměstnanci i OSVČ musí splnit dvě základní podmínky pro přiznání starobního důchodu:

• získat potřebný počet let pojištění

V současné době se počet let pojištění každoročně o jeden rok zvyšuje. V roce 2018 bude zapotřebí získa 35 let pojištění. V letošním roce je zapotřebí získat 27 let pojištění.

• dosáhnout důchodového věku

Důchodový věk se postupně zvyšuje. Takže konkrétní důchodový věk se liší v závislosti na roku narození, u žen ještě na počtu vychovaných dětí. Od roku 2030 bude důchodový věk 65 let pro muže, bezdětné ženy a ženy, které vychovají jedno dítě. Ženy, které vychovají dvě děti, budou mít důchodový věk 64 let. Ženy, které vychovají tři děti, budou mít důchodový věk 63 let. Ženy, které vychovají čtyři a více dětí, budou mít důchodový věk 62 let.

Co když OSVČ neplatí pojistné?

Jestliže OSVČ neplatí sociální pojištění, tak nejenom, že dlužnou částku po OSVČ vymáhá místně příslušná OSSZ, ale také není tato doba zhodnocena pro výpočet důchodu. Při výpočtu důchodu se tato doba nezapočítává do doby pojištění a současně je za daný rok vyměřovacím základem 0. Jestliže přesto OSVČ splní podmínky odchodu do důchodu, tak je mu dlužné pojistné, včetně penále, sráženo ČSSZ z jeho důchodu. Neplacení sociálního pojištění se jednoznačně nevyplácí. Za odvod sociálního pojištění za zaměstnance je zodpovědný jejich zaměstnavatel. V případě, že není sociální pojištění placeno, tak je sankciován zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Neplacení sociálního pojištění zaměstnavatelem tedy nemá vliv na výši penze zaměstnance.

Jak se vypočítává osobní vyměřovací základ?

Podmínky pro přiznání důchodu jsou tedy pro všechny občany stejné. Rozdílný je však výpočet vyměřovacího základu za jednotlivé roky. Výše penze závisí na výši vyměřovacích základů od roku 1986 po současnost a získaném počtu let pojištění. Čím více, tím lépe. V budoucnu se budou počítat vyměřovací základy za posledních 30 let před odchodem do důchodu.

• U zaměstnance je vyměřovacím základem za jednotlivé roky zúčtováný příjem, ze kterého se odvádí sociální pojištění.

Praktický příklad
Např. jestliže měl zaměstnanec pan Modrý v roce 2010 měsíční plat 24 350 Kč, tak vyměřovací základ pro důchodové účely za rok 2010 je částka 292 200 Kč (12 x 24 350 Kč).

• OSVČ si vyměřovací základ za jednotlivé roky určují sami. Během roku musí platit sociální pojištění v minimální výši. V Přehledu o příjmech a výdajích za jednotlivé roky si však OSVČ sami určijí vyměřovací základ. Právě tento určený vyměřovací základ potom vstupuje do výpočtu důchodu.

Praktický příklad
OSVČ pan Červený si v Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2010 určil minimální vyměřovací základ, tj. částku 71 136 Kč. Tato částka odpovídá minimální měsíční záloze v roce 2010 ve výši 1 731 Kč (71 136 Kč x 50 % x 29,2 %). Pro důchodové účely placení minimálního sociálního pojištění znamená, že vyměřovací základ pana Červeného nedosahuje ani úrovně zaměstnance s minimální mzdou (96 000 Kč).

Aby měl OSVČ pan Červený pro důchodové účely stejný vyměřovací základ jako pan Modrý (tj. 292 200 Kč), tak by si musel takový vyměřovací základ určit, což by znamenalo zaplatit na sociálním pojištění za rok 2010 částku ve výši 85 323 Kč (místo 20 772 Kč při minimálním vyměřovacím základu). Takhle vysoké sociální pojištění by však bylo nad finanční možnosti pana Červeného. OSVČ tedy odvedou na sociálním pojištění méně než zaměstnanci, ale současně mají i nižší penze.

Vyloučená doba nebo příjem z podnikání?

Jestliže OSVČ v některých měsících byla nemocená, pobírala invalidní důhcod… a současně měla příjem z výdělečné činnosti, tak si může při sepisování žádosti o důchod vybrat, kterou dobu pro výpočet důchodu použít. Zda vyloučenou dobu (nemoc, invalidní důchod…) nebo samostatnou výdělečnou činnost. Kdy použít vyloučenou dobu? Když má OSVČ v daném roce nižší příjmy než jsou průměrné příjmy OSVČ v ostatních letech, tak je výhodnější použít vyloučenou dobu, protože se nerozmělní osobní vyměřovací základ a výsledná penze bude vyšší.

Posledních 10 let to nezachrání

Některé OSVČ si myslí, že budou platit minimální důchodové pojistné a teprve 5 až 10 let před odchodem do důchodu budou platit vyšší pojistné za účelem zvýšení důchodu. Tento postup je však nedostatečný. I pro OSVČ platí, že důchod v budoucnu ovlivní výdělky dosažené 30 let před odchodem do důchodu. Současně je vhodné uvést, že dobrovolná platba nemocenského pojištění nemá na výši důchodu OSVČ vliv.

Jak podnikat a pobírat důchod?

Některé OSVČ počítají, že v důchodu budou pobírat důchod a nadále podnikat, a proto budou celou dobu platit minimální sociální pojištění. U invalidního důchodu a starobního důchodu není žádné omezení samostatné výdělečné činnosti. Lze pobírat důchod i podnikat. U předčasného důchodu tomu tak však není. U předčasného důchodu nesmí zisk za rok překročit hranici pro platbu sociálního pojištění. Pro celý rok 2011 je to částka 59 373 Kč. Jestliže uplatní důchodce výdaje 60% paušálem, tak může mít při předčasném důchodu za celý rok 2011 příjem do 148 432 Kč.