Tisk kritizuje Obamův rozpočet za to, že téměř nesnižuje deficit

Podle redakčního komentáře FT je Obamův rozpočet na fiskální rok 2012 (od letošního října) slabou odpovědí na rostoucí problémy veřejných financí USA. Bílý dům to navíc dobře ví, když říká, že další výdajové škrty a zvýšení daní budou nezbytné, nyní však pro to údajně "nejsou vhodné politické podmínky", napsal list.

WSJ konstatuje, že ve chvíli, kdy všichni čekali, jak po třech letech rekordních deficitů začne Obama konečně nastolovat fiskální disciplínu, přišel rozpočet, který v nadcházejících dvou letech deficity celkově ještě zvýší. "Ani (egyptský prezident) Husní Mubarak nebyl minulý čtvrtek (kdy prohlásil, že zůstane ve funkci) tak mimo realitu," uvedl deník.

Obamův rozpočet předpokládá, že federální rozpočtový deficit by se během příštích deseti let měl snížit o 1,1 bilionu dolarů (zhruba 19,6 bilionu korun), i když jen v tomto roce má schodek vystoupat na rekordních 1,65 bilionu dolarů. Důležité je, že celkové vládní výdaje v poměru k výkonu ekonomiky plán ponechává vysoko nad historickým průměrem i výrazně nad obdobím před Obamovým nástupem do funkce, uvádí britský list.

FT se domnívá, že Obama nepředložil žádné návrhy na skutečné snižování schodku proto, že hraje o čas a chce vlákat republikány do pasti jejich návrhů na škrty v populárních programech. "Ať na sebe přivolají politický odpor, uvažuje prezident," píše FT. Konstatuje, že politicky to může fungovat, ovšem "tento návod na fiskální paralýzu je rovněž bezohledným hazardem s ekonomikou". Podle FT tak prezident abdikoval na vedení a měl by jen nahradit Senát, kde by mohla převládnout koalice rozumných demokratů a republikánů.

Obraz léčky, kterou Obama strojí na politické odpůrce, líčí i WSJ. Na rozdíl od britského listu spoléhá v rozum obyčejných Američanů a nevěří v levicový argument FT, podle něhož lidé sice chtějí nižší deficit, ale ne za cenu vyšších daní a škrtů, které by se jich dotkly. "Američané chtějí prezidenta, který dokáže vést, a tento rozpočet je tak průhledně cynický, že pomůže republikánům prosadit jejich vůli," píše list.

Americký list se diví, jak může Bílý dům označovat za úsporný i rozpočet na zbytek tohoto roku (do konce září) s rekordním deficitem a růstem podílu vládních výdajů na 25,3 procenta, což je maximum od roku 1945. Veřejný dluh má v roce 2012 dosáhnout 75,1 procenta, nejvíce od roku 1951 a více než dvojnásobku roku 2007.

Obamův rozpočet podle WSJ nejenže ignoruje požadavek většiny voličů z listopadových voleb do Kongresu na kontrolu výdajů, ale i všechna doporučení Obamovy vlastní komise pro snížení deficitu. Demokratický předseda komise Erskine Bowles proto v pondělí prohlásil, že "rozpočet se ani náhodou neblíží k tomu, kam by musel směřovat, aby řešil náš fiskální zlý sen".

WSJ zjišťuje, že vyhlašované desetileté úspory navrhovaného rozpočtového plánu jsou v podstatě imaginární, protože se mají realizovat až za řadu let. Více než 95 procent těchto úspor se odehraje po skončení Obamova prvního fiskálního období a téměř dvě třetiny spadají na dobu po roce 2016, kdy už Obama v Bílém domě určitě nebude. Podle WSJ je ze zkušenosti zřejmé, že se uskuteční jen ty škrty a reformy, které je Bílý dům ochoten udělat hned.

Bílý dům se nejvíce chlubí tím, že na pět let se na dosavadní úrovni zmrazí nemandatorní výdaje. WSJ ovšem připomíná, že všechny tyto výdaje včetně postupně uvolňovaného stimulačního balíku za více než 800 miliard dolarů se za Obamy zvýšily o více než 80 procent a jejich zmrazením se ušetří "grandiózních" 14 miliard dolarů. Republikáni naproti tomu navrhují ušetřit v těchto výdajích 80 miliard dolarů ihned a téměř 280 miliard během tří let - dvacetinásobně více než Obama.

Bílý dům navíc v rozpočtu počítá od roku 2013 s výrazným zvýšením daně z kapitálových zisků, dividend a nejvyšší sazby daně z příjmu a čeká z toho příjem 700 miliard dolarů. To oslabí ekonomický růst, na němž jsou rozpočtové příjmy závislé a jehož tempo vládní plán odhaduje podle WSJ příliš optimisticky na více než čtyři procenta ročně. Navíc "historie ukazuje, že vyšší daňové sazby zřejmě ani zdaleka takovýto příjem nezajistí".

Když se započítají všechny zvýšené daně, pak na každý dolar ušetřených výdajů připadne jeden dolar z nových daní, uzavírá WSJ. Bílý dům přitom v pondělí při prezentaci rozpočtového návrhu tvrdil, že ke snížení deficitu přispějí výdajové škrty dvěma třetinami.