Sádrokarton (1. díl)

Jeho obliba je tak vysoká, až se někdy zdá, jako by jiné možné varianty ani neexistovaly. Jenomže právě ony zmíněné přednosti, které vždy znamenají jednodušší, přesnější, čistší a v konečném důsledku vždy rychlejší pracovní postup, jsou jedním z důvodů, proč například při úpravě obytného podkroví dnes už málokdo sáhne třeba po heraklitu, hobře, dřevotřískové desce či rabicovém pletivu. Nadvládu elegantního sádrokartonu podporují i jeho dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti, ekologická nezávadnost a v neposlední řadě také skutečnost, že jde o suchý pracovní postup, který nezanáší do stavby nežádoucí vlhkost.

Základ systému tvoří velkoformátové desky, s nimiž vytváří ucelený program celá řada prvků, vesměs speciálně určených k tomuto účelu: pomocných konstrukcí z tenkostěnných ocelových profilů, upevňovacích a spojovacích prostředků (šroubů, hmoždinek, kotev, stropních závěsů apod.), různých tmelů, lepidel, stěrek, výztužných pásek, bandáží a těsnění, ukončovacích lišt, ochranných rohových profilů a dalších doplňků.

Stavební desky ve standardně dodávaných formátech o šířce 120 nebo 125 cm, v délkách od 200 do 300 cm a s tloušťkou od 9,5 do 18 mm jsou vyráběny v několika typech, a to pro běžné podmínky, do vlhčího prostředí (například v koupelnách a kuchyních), pro konstrukce s požadavkem zvýšené požární odolnosti a v provedení se spojenou protipožární a vlhkuvzdornou úpravou. Rozlišují se barvou vrchního kartonu a příslušného potisku na zadní straně. Zeleným kartonem jsou opláštěny desky impregnované proti vlhkosti, přičemž desky s protipožární úpravou (vyztužené tkaninou ze skelných vláken) mají červený, ostatní modrý potisk.

Sortiment ještě rozšiřují termodesky pro vnitřní zateplení, opatřené minerálním vláknem nebo polystyrenem, dekorativní desky kašírované fólií z PVC a perforované akustické desky využívané pro stropní podhledy, masivní impregnované desky s tloušťkou 25 mm, desky schopné ohýbání za sucha s tloušťkami už od 6 mm, předvyrobené čtvrtkruhové a půlkruhové prvky a další elementy.

Mezi nesporné výhody sádrokartonu patří jeho nízká hmotnost (běžně 8-13 kg/m2 podle typu desky) a naprosto rovný a hladký povrch, který lze po vytmelení spár dále libovolně upravovat (omítat, malovat, tapetovat či obkládat). Desky se připevňují ke spodní nosné konstrukci z ocelových pozinkovaných profilů nebo rámové konstrukci z dřevěných latí, případně se lepí speciálním tmelem přímo na stěnu.

Jako každé systémové řešení vyžaduje samozřejmě i sádrokarton důsledné respektování stanovených technologických postupů. Ačkoli ke všemu poskytují výrobci podrobné návody, často se svépomocní stavebníci a někdy i montážní firmy dopouštějí různých pochybení, která výsledný efekt sádrokartonu znehodnocují, ať už v podobě nežádoucího pnutí uvnitř desky a následné tvorby prasklin, či jiných viditelných i neviditelných vad.

K nejčastějším prohřeškům patří absence předepsaných dilatačních spár, vytváření křížových spár a stejně tak průběžných spár v nadpraží oken a dveří, nesprávný rozestup svislých profilů nosné konstrukce, nedodržení stanovené rozteče a hloubky zašroubování vrutů, nesprávně provedená návaznost příček navzájem, chybné napojení na konstrukce z jiných materiálů, nedokonalé zatmelení spár atd.

Ze strany uživatele je pak třeba nepřetěžovat sádrokartonem obloženou stěnu při zavěšování různých předmětů, tzn. dodržet maximální povolené zatížení na hmoždinku, respektive těžší předměty uchycovat přímo do nosných profilů.

Pro úplnost zbývá ještě se alespoň v krátkosti zmínit o sádrovláknitých deskách, které skýtají obdobné možnosti uplatnění s takřka stejnými technologickými pravidly jako desky sádrokartonové, avšak liší se od nich jiným způsobem výroby.

Sádrokarton je v podstatě sendvič (sádrové jádro oboustranně opláštěné speciálním kartonem), zatímco sádrovláknitá deska představuje jednolitou hmotu vzniklou slisováním sádry a rozvlákněného papíru, který plní funkci její výztuže. Je pevnější, tvrdší a tužší, víceméně univerzální, neboť splňuje současně požadavky protipožární a impregnované desky, je tedy použitelná ve vlhkém prostředí, dokonce i v exteriéru. Vyrábí se ve stejných tloušťkách, ale odlišných formátech, je o něco těžší a pochopitelně také dražší.

Připraveno ve spolupráci s časopisem