Zemědělcům vzrostla naděje, že jim EU nezkrátí dotace

Podle ministra se na českou stranu přidalo postupně Slovensko, Rumunsko, ale také Velká Británie, Itálie a Německo. Odpůrci zastropování tím na půdě Evropského parlamentu získali takzvanou blokační menšinu a při budoucím jednání o společné zemědělské politice by se jim velmi pravděpodobně mělo podařit zabránit tomuto záměru.

Zemědělská politika má podle návrhu, na němž se koncem loňského roku dohodly s ministerstvem zemědělství všechny významné domácí agrární organizace, zůstat i nadále společná a měly by být omezeny podpory z národních zdrojů. ČR žádá spravedlivé zacházení se zemědělci v rámci EU včetně úrovně přímých plateb. Česko se mimo jiné také staví proti záměru EU nastavit strop na přímé platby velkým farmám. V Česku se totiž hospodaří na farmách s průměrnou výměrou 84 hektarů, přitom unijní průměr je 13 hektarů. Tím by čeští zemědělci na novém systému dotací opět tratili.

Diskriminace nových členských zemí v případě zemědělských dotací, která platí od jejich vstupu do EU, by měla skončit po roce 2013. Průměrná sazba dotací v evropské sedmadvacítce loni činila 250 eur (asi 6100 Kč) na hektar. Rozdíly mezi starými a novými členskými státy jsou ovšem značné. Zatímco Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši pouze 100 eur. V Česku činí průměrná dotace 410 až 430 eur na hektar.

Evropská komise v polovině loňského listopadu slíbila, že dotace budou po roce 2013 spravedlivější, ale její dokument neobsahuje téměř žádné detaily. Zemědělcům z nových zemí tak nedává jistotu, že platby se skutečně srovnají. Na stranu nových členských zemí nicméně začínají přidávat i některé staré členské státy.

Konečnou podobu společné zemědělské politice by měl dát zřejmě v průběhu příštího roku Evropský parlament. Současný návrh EK je podle českých nebo slovenských zemědělců ale zatím příliš vágní, a proto nelze s jistotou říct, že účinně odstraní současný nerovný stav.