"Výsledkem (sjednocení sazby DPH na 20 procent) bude, že zvýšení DPH se plně promítne do spotřebitelských cen a tomu bude odpovídat následný a očekávaný pokles tržeb maloobchodu," uvedl Juračka, podle kterého průměrný zisk obchodníků z prodeje potravin se nyní pohybuje kolem jednoho procenta. Obchodníci si podle Juračky nemohou dovolit plánované zvýšení DPH absorbovat.
Juračka se obává, že při zvýšení sazby z deseti na 20 procent budou lidé méně utrácet a obchodníkům klesnou tržby. "V konečném efektu se s vysokou mírou pravděpodobnosti sníží inkaso DPH u potravin a dojde zřejmě i ke snížení zaměstnanosti v maloobchodním sektoru. To povede ke zvýšení nároků na podporu v nezaměstnanosti," upozornil Juračka.
Jednotná dvacetiprocentní sazba by se neměla týkat některých vyjmenovaných základních potravin, mezi které patří například mléko, brambory, chléb, ryby, zelenina, dětská mléčná výživa, potraviny pro diabetiky či pro bezlepkovou dietu. U nich by DPH zůstala na deseti procentech.
Systém daňových výjimek u potravin označil Juračka za nešťastný. "Rozumím výjimce pro uplatnění snížené sazby DPH na potraviny či léky. Ale nerozumím tomu, když je vybrána jen omezená část z ucelené sortimentní skupiny nebo dokonce jen jedna položka. Říká se, že výjimka potvrzuje pravidlo, ale tady to neplatí, protože žádné pravidlo není," podotkl Juračka.
Nyní je snížená sazba DPH deset procent a základní 20 procent. Snížená sazba se v současné době vedle potravin vztahuje například na léky, ubytovací služby, vodu, knihy, hromadnou dopravu, kulturu a sociální péči. DPH je zdaleka nejvýznamnější formou daňových příjmů veřejných rozpočtů. Loni stát na dani z přidané hodnoty získal 270 miliard korun, což je 39 procent celkového inkasa daní, podotkl analytik Patria Finance David Marek.