"Prakticky ve všech evropských zemích s výjimkou Dánska a Slovenska je aplikována na potraviny snížená DPH, v řadě zemí i ve dvojí výši - snížená na potraviny a dále snížená nebo i nulová na vybrané základní potraviny," řekla mluvčí komory Dana Večeřová. Například na Slovensku se podle ní po zavedení jednotné sazby daně propadl prodej některých druhů potravin až o 30 procent a tamní obyvatelé začali potraviny hromadně nakupovat do příhraničních oblastí v sousedních zemích.
Jednotná dvacetiprocentní sazba by se neměla týkat některých vyjmenovaných základních potravin, mezi které patří například mléko, brambory, chléb, ryby, zelenina, dětská mléčná výživa, potraviny pro diabetiky či pro bezlepkovou dietu. U nich by DPH zůstala na deseti procentech.
Podle Večeřové však vyvstává řada otázek, které by si zasloužily odbornou, nikoliv pouze politickou diskusi. Potravináři se například podivují, proč se má snížená sazba vztahovat jen na konzumní mléko, jehož spotřeba trvale klesá a ne na ostatní mléčné výrobky. Otázkou je prý také, proč nemá být nižší sazba zachovaná u nezpracovaného ovoce mírného pásma, na rozdíl od zeleniny, včetně například v Česku ne příliš rozšířeného chřestu či artyčoků.
Zdražení potravin v souvislosti s plánovaným sjednocením DPH očekává také Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Následovat podle něj bude pokles spotřeby a výběr DPH z prodeje potravin se nezvýší, uvedl prezident svazu Zdeněk Juračka.