FT: Eurozóna nebude mít jednotný daňový základ pro firmy

Podle Berlína a Paříže je právě klesající konkurenceschopnost především jižních států eurozóny jednou z hlavních příčin současné dluhové krize. Přestože s nimi nesouhlasí nejen někteří ekonomové, ale i politici, je velmi pravděpodobné, že lídři eurozóny pakt schválí na mimořádném summitu 11. března v Bruselu. Nepůjde však o původní německo-francouzský návrh, ale o návrh, který přepracovali šéf Evropské komise José Barroso a unijní prezident Herman Van Rompuy.

Pakt přišel o nejkontroverznější části, kam patří právě společný daňový základ pro firmy v eurozóně a zrušení navázání růstu platů na inflaci, které v některých státech funguje. Největší změnou nicméně je, že na naplňování paktu by nedohlížely členské státy eurozóny, jak navrhovalo Německo, ale Evropská komise. "Jde o úlitbu malým státům, které taktika Berlína rozezlila," píší FT.

Odpor některých zemí ovšem nadále může vyvolávat i takzvaná "dluhová brzda". Ta jim má striktně zapovídat překročení určité hranice rozpočtového schodku či úrovně celkové dluhu. Státy by nicméně nemusely přijímat zákon, který by jim přikazoval od určitého roku hospodařit s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem, tak jak jej v minulosti přijalo Německo.

Dohled nad jednotlivými národními ekonomikami eurozóny z Bruselu by ale v případě přijetí paktu i tak značně narostl. Evropská komise by například měla monitorovat produktivitu práce v každé zemi a na ní navázaný růst platů. Pokud by náklady na práci rostly příliš rychle, mohla by je státu nařídit snížit.

Brusel by ovšem monitoroval i státní penzijní systémy. Neměl by sice pravomoc nařídit například zvýšení věku odchodu do důchodu, ale mohl by rozhodovat, zda je jednotlivý systém udržitelný, či nikoliv, a tlačit tak vlády k jeho změně.