Když zaměstnavatel nemá na výplatu

Zabezpečení zaměstnanců, kterým přestane zaměstnavatel vyplácet mzdu, je v českém právním řádu zajištěno od poloviny roku 2000. V té době totiž nabyl účinnosti zákon 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Co přinesl tento zákon zaměstnancům, kteří se nedočkali své výplaty?

V žádném případě nelze počítat s tím, že stát ze státního rozpočtu vyplatí veškeré dlužné mzdy. Pomoc je omezena spíše na jednorázovou, ale poměrně rychlou pomoc zaměstnancům firem, které se ocitly ve skutečně závažných problémech. Celý proces je poměrně složitý a obsahuje omezení, která mají co nejvíce zamezit plýtvání nebo zneužívání státních peněz.

Kdo tedy můžete využít této pomoci a požádat o výplatu dlužné mzdy, jak a v jakém termínu musíte svůj nárok uplatnit?

Abyste vůbec mohli o něco žádat, je potřeba, aby byl na vašeho zaměstnavatele podán alespoň návrh na konkurs. Pokud by se tak nestalo, nemáte nárok na nic.

Pokud již je na zaměstnavatele podán návrh na konkurz, nesmíte s podáním žádosti zaspat. Není-li žádost podána ve stanovené lhůtě, veškeré případné nároky zanikají. Na podání žádosti máte čas 3 měsíce od dne, kdy je zaměstnavatel v úpadku uveden na úřední desce Úřadu práce místně příslušného k sídlu zaměstnavatele. K čemuž musí dojít nejpozději 5 dní po podání návrhu na konkurz. V této době musí být rovněž příslušným Úřadem práce informováno i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které takového zaměstnavatele do následujícího pracovního dne zveřejní na svých internetových stránkách v této sekci Správa služeb zaměstnanosti a oznámí všem ostatním Úřadům práce. Vždy se seznamem zaměstnavatelů jsou uvedeny i termíny, do kdy lze u jednotlivých zaměstnavatelů podat žádost na náhradu mzdy.

Svůj nárok poté můžete podat na kterémkoliv Úřadu práce. Vždy však bude předán na Úřad práce místně příslušný k sídlu vašeho zaměstnavatele. Proto je nejrychlejší a nejjednodušší uplatnit jej přímo tam.

A teď to hlavní - kolik peněz můžete takto zachránit. Bohužel nebudete moci počítat s tím, že dostanete všechny dlužné peníze. Maximálně lze získat dlužnou mzdu za tři měsíce. A je zde ještě jedno důležité omezení. Nárok na náhradu dlužné mzdy lze uplatnit pouze za mzdu z posledních 6 měsíců předcházejících návrhu na konkurs. Když vám v tomto období (tzv. "rozhodné období") dluží zaměstnavatel více jak tři mzdy, získáte od úřadu práce pouze poslední tři. Rovněž pokud vám dluží zaměstnavatel mzdu splatnou před rozhodným obdobím (tj. před 6 měsíci od podání návrhu na konkurz) nemáte na náhradu nárok. Rozhodnou lhůtu pro všechny firmy, jejichž zaměstnanci mohou žádat náhradu škody, naleznete rovněž na již zmiňovaném odkazu.

Existuje ještě druhé pravidlo, které omezuje výši vyplacené náhrady. Náhrada vyplacená za jeden měsíc nesmí překročit 1,5 násobek tzv. "rozhodné částky". Rozhodnou částku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí formou vyhlášky. Výše rozhodné částky se odvozuje od průměrné mzdy za předcházející kalendářní rok. Hodnota rozhodné částky se aktualizuje vždy k 1. květnu. V současnosti je rozhodná částka 14 642 Kč. Maximální možná měsíční náhrada mzdy může tak činit 21 963 Kč a za 3 měsíce potom 65 889 Kč. Záměr tohoto opatření je jednoznačný. Účelem tohoto zákona je poskytnout postiženým zaměstnancům peníze na překlenutí obtížné situace, nikoliv zabezpečit všem jejich dosavadní životní standard.

Rychlost vyplacení peněz ovlivňuje i součinnost zaměstnavatele s Úřadem práce.

Do deseti dnů po předložení žádosti v požadované formě (písemně, prokázání pracovního poměru, poskytnutí základních osobních dat, výši uplatňovaných nároků, zdravotní pojišťovna a způsob výplaty) vám úřad práce sdělí způsob vyřízení vaší žádosti a v lepším případě rovnou i pokyn k výplatě. Pokud nesouhlasí zaměstnancem požadovaná náhrada s údaji poskytnutými zaměstnavatelem nebo pokud zaměstnavatel vůbec nespolupracuje, dojde ke zpoždění. V tom případě rozhoduje Úřad práce ve správním řízení a náhrada je vyplacena v prokázané výši. Pokud výši nelze prokázat, vyplatí úřad náhradu ve výši minimální mzdy. Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí však zaměstnavatelé v převážné většině případů spolupracují a k posuzování mzdových nároků ve správním řízení tak dochází pouze v malé části případů.

Tímto způsobem lze získat náhradu mzdy od 1. července 2000. Již v prvním roce fungování bylo vyplaceno 136 mil. Kč 6440 zaměstnancům. Od té doby ročně o náhradu nevyplacené mzdy úspěšně žádá přes 10 tisíc zaměstnanců. V letech 2001 a 2002 bylo vyplaceno 169 a 186 mil. Kč. Oproti naprostému vakuu, který tomuto zákonu v dobách mnohem potřebnějších předcházel, se jedná jednoznačně o zlepšení.