"I když má míra souhlasu s přijetím eura dlouhodobě klesající trend, na současném stavu se zcela jednoznačně podepisuje skeptická nálada veřejnosti," komentoval výsledky Matějka. "Ekonomická krize, zejména pak finanční problémy některých zemí eurozóny, zvýšila zájem o ekonomické otázky i mezi lidmi, kteří se jimi jinak významně nezaobírají. Tyto potíže navíc zapříčinily úvahy o výhodnosti společné evropské měny, stabilitě celé eurozóny a dokonce i o riziku jejího rozpadu a návratu k národním měnám," dodal.
Zajímavé podle něj také je, že neutrální postoj k přijetí jednotné evropské měny zaujímají pouhá čtyři procenta obyvatel a stejný počet na přijetí eura názor nemá.
Průzkum zároveň ukázal, že pro přijetí eura jsou spíše muži, lidé s vyšším vzděláním, příznivci TOP 09, ODS a ČSSD. I u nich ale převážilo odmítavé stanovisko. Naopak proti přijetí eura se v průzkumu nejčastěji vyslovovali příznivci Věci veřejných a KSČM.
Průzkum se uskutečnil ve druhé polovině ledna, zúčastnilo se ho 1103 respondentů.
Česká republika zatím termín přijetí evropské měny nestanovila. Premiér Petr Nečas v polovině ledna uvedl, že Česko přijme euro ve chvíli, kdy splní kriteria požadovaná Evropskou unií, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny.