"My si myslíme, že provozovatel systému zneužívá své dominantní postavení na trhu, a zároveň si myslíme, že narušuje hospodářskou soutěž tím, že poplatky vymáhá jen od jedné skupiny," řekl Špryňar. Podle něj je totiž stát nedůsledný při vymáhání mýtných nedoplatků od zahraničních dopravců, u kterých má prý pouze poloviční úspěšnost.
Podle Špryňara se dopravci v případě neexistující brány neměli jak dozvědět, že jim projetím úseku vzniká povinnost platit. Dopravce se totiž orientuje podle mýtných bran a akustického signálu, který vydává palubní jednotka umístěná v kabině řidiče.
"Doporučili jsme většině přepravců nedoplatky uhradit a vytipovali několik firem, které podpoříme v jejich soudních sporech," vysvětlil postup sdružení Špryňar. Připustil nicméně, že případné soudní spory nemusí pro dopravce skončit příznivě.
Česmad si stěžuje také na to, že dopravci v Česku nemají možnost si zkontrolovat, jestli v systému mýtného nemají nějaké nedoplatky. V současnosti jim to v kontaktních centrech prý neřeknou a celní správa takové informace rovněž nesděluje. Internetovou stránku s aktuálním výpisem nedoplatků zprovozní společnost Kapsch, která mýtný systém pro stát spravuje, na začátku příštího měsíce.
Mýtné platí v Česku kamiony s hmotností od 12 tun od roku 2007 a v loňském roce na něm stát vybral rekordních 6,6 miliardy korun. Od loňského února se povinnost platit mýtné vztahuje i na nákladní auta od 3,5 tuny a od letošního roku mýtné podražilo o 25 procent na průměrnou částku pěti korun na kilometr.
V Česku se mýtné v současnosti platí na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy, ministr dopravy Vít Bárta uvažuje o rozšíření povinnosti platit mýtné i na vybrané silnice druhé a třetí třídy. Na konci února bylo v mýtném systému zaregistrováno 547.700 vozidel.