Ani letos nečekají analytici výraznější růst mezd

Průměrná mzda v loňském roce vzrostla meziročně o 463 korun na 23.951 Kč, byla tak vyšší o dvě procenta. Reálně po odečtení inflace se zvýšila o 0,5 procenta. V samotném loňském 4. čtvrtletí průměrná mzda meziročně stoupla o 239 korun na 25.803 Kč, tedy o 0,9 procenta. Po odečtení inflace ovšem v posledním loňském čtvrtletí mzda klesla o 1,2 procenta. I nadále ovšem podle analytiků platí, že na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny lidí zaměstnaných v ČR.

"Předpokládáme, že ten nejpomalejší růst mezd právě prožíváme. Ekonomika vykazuje známky zlepšení, nicméně mzdy budou reagovat s velkým zpožděním. Rok 2011 navíc bude ve znamení úspor veřejného sektoru a tlak na růst mezd bude proto nulový," uvedl analytik Next Finance Vladimír Pikora. Koncem roku 2011 očekává průměrnou mzdu sice nad 1110 eur (nyní asi 26.900 Kč), ovšem jen díky posilování koruny. V přepočtu na eura byla ve čtvrtém čtvrtletí loni průměrná mzda 1063 eur.

"Průměrná reálná mzda by neměla překotně růst ani v letošním roce. Jednak ekonomika stále čelí nutnosti nápravy veřejných financí a vedle toho předpokládaný přesun většiny položek z nižší do vyšší sazby DPH zvýší inflaci ke konci roku. Vyšší hodnota inflace ukousne z případného růstu nominálních mezd velký kus," uvedl i makroekonomický analytik GE Money Bank Petr Gapko.

Ekonomicky je nízký růst mezd podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška výsledkem delší odezvy ekonomické krize na sektor domácností. Navíc podniky po skončení krize podle něj stále více preferují dávat práci živnostníkům a výplatu bonusů a odměn ponechaly na počátek letošního roku. "Celkově lze tedy mzdové statistiky považovat za méně špatné, než by napovídalo jediné číslo. To také ponechává naději, že by pro většinu lidí mohl být letošní rok finančně o chlup lepší než loňský i přes v průměru vyšší inflaci," uvedl Sobíšek.

Podle odborníka na řízení lidských zdrojů PricewaterhouseCoopers Libora Stodoly ovšem letos porostou výrazněji platy jen u vybraných skupin zaměstnanců, čímž si firmy drží své mzdové náklady pod kontrolou. "Z růstu mezd by se tak mohli těšit především zaměstnanci, jejichž hodnotu na trhu práce nesnížila výrazně ani krize. Jedná se zejména o pracovníky, kteří jsou schopni ze své pozice výrazněji přispět k růstu tržeb, tedy například odborníky na prodej či marketing," uvedl.

Ačkoli mzdy stále rostou, bude ovšem mzdové dotahování západní Evropy podle Pikory během na velmi dlouhou trať. "Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037. Existují však i teorie, že dotahování bude ještě výrazně delší," uvedl.