Eurozóna se pokusí uklidnit finanční trhy, slíbí další peníze

Na prázdno naopak vyjdou očekávání, že země eurozóny by mohly výrazně navýšit i kapacitu současného fondu, do nějž přispěly 440 miliardami eur. Necelou polovinu této částky ovšem tvoří rezerva, s níž fond v podstatě nemůže nakládat, aby si udržel nejvyšší možné ratingové hodnocení. To by se nově mělo změnit a EFSF by měl mít k dispozici celých 440 miliard eur, přestože není zcela jasné, jak toho dosáhne.

Více finančních prostředků eurozóna bude podle ekonomů potřebovat v případě, že by se do problémů kromě Řecka a Irska, jimž země platící eurem již pomohly, dostaly i další státy, především Portugalsko a Španělsko. Výnosy dluhopisů obou zemí v posledních dnech vzrostly na nové rekordy a zejména v případě Portugalska se financování státního dluhu za současné velikosti úrokových sazeb stává neúnosným.

Mimo nebezpečí státního bankrotu se ale po poskytnutí finanční pomoci neocitli ani Řekové a Irové. V případě Řecka mezi politiky i ekonomy panují vážné pochyby, zda bude schopné splatit půjčky ve výši 110 miliard eur od mezinárodního společenství. Podle zdrojů ČTK je možné čekat, že řecký premiér požádá eurozónu o prodloužení splatnosti úvěrů.

Podobně by se mohl zachovat i nový irský premiér Enda Kenny, který před nedávnými volbami voličům slíbil, že se pokusí vyjednat nové podmínky pomoci ve výši 80 miliard eur. Ekonomové ještě před schválením pomoci upozorňovali, že Dublin nebude schopný úrok ve výši téměř šesti procent v následujících letech platit. V úvahu tak připadá prodloužení splatnosti jako v případě Řecka anebo snížení úrokové sazby.

Pokud ovšem Irové podobný požadavek vznesou, je možné očekávat, že některé členské státy eurozóny budou požadovat, aby irská vláda zvýšila velmi nízké firemní daně, které byly hlavní irskou konkurenční výhodou a lákadlem pro investory v uplynulých letech. Podle diplomatů je ale velmi nepravděpodobné, že by Irsko s něčím podobným souhlasilo.

"Já předpokládám, že Irsko bude chtít jednat. Po volbách v Irsku je pravděpodobné, že nový premiér tuto otázku otevře, ale uvidíme, co summit přinese," řekla novinářům česká velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová.

Země mimo eurozónu včetně Česka nebudou na summitu lídrů eurozóny přítomné, protože evropskou jednotnou měnou neplatí. Podle Vicenové je jejich kolegové z eurozóny budou informovat o výsledcích bezprostředně po skončení vrcholné schůzky. "My všude apelujeme na to, abychom byli přítomni na všech jednáních. Chceme být maximálně informování. Tyto informace potřebujeme, jsou pro nás naprosto nezbytné," dodala.

Dohodu zatím nelze očekávat v případě takzvaného Paktu konkurenceschopnosti, který před časem navrhlo Německo společně s Francií. Evropská unie by podle jejich návrhů měla například nově monitorovat vývoj mzdových nákladů v členských státech, aby udržela a nejlépe zvýšila jejich konkurenceschopnost na světovém trhu. Berlín s Paříží sice původně navrhovaly i vznik jednotného daňového základu pro firmy v celé eurozóně, ale podobné návrhy nemají příliš velkou šanci na úspěch.