Zdražování pohonných hmot neskončilo

Únorová čísla inflace přichystala finančním trhům překvapení v podobě nižší než očekávané inflace, ostatně podobně, jako to udělaly i lednové cenové statistiky. Celková spotřebitelská inflace se v únoru zvýšila jen o jednu desetinu na 1,8 procenta a zaostala tak za konsensuální prognózou trhu, očekávajícího rovná 2 procenta, a za odhadem ČNB (prognóza centrální banky se nacházela o jednu desetinu výše nad odhadem trhu).

Překvapivě nízký růst vykázaly ceny potravin, které meziměsíčně vzrostly pouze o 0,1 procenta. Ceny alkoholu a tabáku se zvýšily o 0,6 procenta. Ještě větší překvapení přinesl pokles cen pohonných hmot, které podle statistiků v únoru meziměsíčně poklesly o 0,1 procenta. Přitom pravidelná týdenní šetření Českého statistického úřadu signalizovala únorový růst cen benzínů a nafty minimálně o 4 procenta. Růst cen brzdily také meziměsíčně nižší ceny oblečení a obuvi (- 0,8 %).

Další zdražení pohonných hmot bude skokové

Do cen potravin se zjevně ještě nestihl promítnout předchozí nárůst cen zemědělských výrobců. Růst cen pohonných hmot, navzdory vyšším cenám ropy, je stále ještě přibrzďován tím, že domácí ceny převyšují ceny v okolních zemích díky loňskému zvýšení spotřební daně. To se ostatně promítlo do výrazného poklesu prodejů domácích pumpařů v loňském roce. Další zdražení bude pravděpodobně následovat až se zpožděním za růstem cen pohonných hmot v okolních zemích a velmi pravděpodobně bude skokového rázu. Oba tyto vlivy by měly v následujících měsících tlačit celkovou inflaci nad 2% střed intervalu inflačního cíle ČNB. Inflační vlivy v ekonomice však nadále zůstávají relativně nízké. Jak o tom svědčí i vývoj průměrné reálné mzdy, která podle ČSÚ vykázala ve 4Q10 pokles o 1,2 procenta a přinesla tak historicky první záporné číslo ve statistických měřeních mzdového vývoje od roku 2001.

Graf: Vývoj míry inflace v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: Český statistický úřad

Nezaměstnanost klesá

Pozitivní dojem naopak vyvolala data o vývoji na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v únoru nečekaně poklesla z 9,7 procenta na 9,6 procenta. Trh práce se tak po prosincovém prudkém zvýšení nezaměstnanosti začíná opět posouvat k nižším hodnotám, což lze přičíst především pokračujícímu svižnému růstu exportů a na ně navazujících sektorů průmyslu. Na druhou stranu volných pracovních míst registrovaných na úřadech práce přibylo jen poskrovnu, oproti lednu to je o 771 více, meziročně pouze o 44 míst. Nabídek pracovních příležitostí tak nadále zůstává jen asi kolem 32 tisíc. To však nemusí znamenat jen slabou poptávku po zaměstnancích, ale také relativně slušnou míru párování uchazečů a nabízených pozic. Ostatně v únoru podle Ministerstva práce získalo nové místo 32 tisíc lidí.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: MPSV

Úrokové sazby zřejmě zvýší až v polovině roku

Co nám tato čísla přinášejí za informaci pro budoucí vývoj úrokových sazeb? Inflace pod úrovní odhadu ČNB, reálný pokles mezd, sice klesající, ale nadále relativně vysoká míra nezaměstnanosti a kurz koruny setrvávající nadále pod úrovní prognózy ČNB pro 1Q11 – to vše jsou argumenty podporující ty členy bankovní rady ČNB, kteří na posledním meetingu hlasovali pro ponechání sazeb na úrovni 0,75 %. Velmi pravděpodobně se sazby udrží na této úrovni až do poloviny letošního roku, kdy očekáváme první zvýšení na 1 %.

Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking.