Do důchodu se budou počítat všechny příjmy, co to znamená?

Ve výpočtu důchodu od ledna do října se zohledňují příjmy, ze kterých je odváděno důchodového pojištění, od roku 1986 až po rok 2010. Dle současné právní úpravy se mělo postupně do výpočtu důchodu zohlednit posledních 30 let před odchodem do důchodu. Novela však přináší změnu. Co to znamená? Nižší důchod. Proč?

Rozhodné období, ze kterého se započítávají příjmy, pro výpočet důchodu je upraveno v § 18 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Od září od října 2011 je rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu 30 kalendářních let bezprostředně před rokem přiznání důchodu. Do rozhodného období se přitom nezahrnuje rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let a roky předcházející. Do rozhodného období se přitom nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. V zákoně je tedy sice stanoveno, že rozhodným obdobím je posledních 30 let, ale k tomuto stavu dojde až v roce 2016. S tímto zákonným ustanovením souvisí i skutečnost, že zaměstnavatelé musí uchovávat mzdové záznamy svých zaměstnanců pro důchodové účely zmíněných 30 let.

Co je to osobní vyměřovací základ?

Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda pojištěnce za jeho produktivní život. Při výpočtu osobního vyměřovacího základu se řívější příjmy násobí koeficientem zohledňující inflaci v daném roce, tak aby všechny příjmy v jednotlivých letech byly pro důchodové účely na srovnatelné úrovni. Z osobního vyměřovacího základu se následně počítá měsíční penze. Osobní vyměřovací základ je spolu s počtem získaných let pojištění základním údajem pro výpočet penze.

Jak to bude od října?

Vládou schválená novela zákona o důchodovém pojištění mimo jiné prodlužuje rozhodné období, ze kterého se počítá osobní vyměřovací základ. Nově je totiž v § 18 definováno, „že rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Nadále se nebudou počítat příjmy před rokem 1986.“ Postupně se tedy bude rozšiřovat rozhodné období. V praxi to tedy znamená, že dnešním studentům se budou počítat všechny jejich příjmy.

Proč bude důchod klesat?

Přestože toto opatření na první pohled vypadá poměrně neškodně a nemělo by ovlivnit výši důchodu, opak je pravdou. Dnešním mladým lidem se totiž budou započítávat všechny příjmy, tedy i příjmy v prvních absolventských letech po škole. Není přitom tajemstvím, že příjmy v prvních letech po škole jsou nejnižší. Absolventům chybí praxe a zkušenosti, nástupní platy a mzdy jsou proto nižší. Teprve po několika letech se podaří dosáhnout vyšší mzdy. Nejvyšší mzdy mají v Česku v současné době občané těsně před odchodem do důchodu, platí to zejména ve veřejné správě. Jestliže tedy budou započítány do osobního vyměřovacího základu všechny příjmy, tak to znamená, že výsledný osobní vyměřovací základ bude nižší, než kdyby se započítávaly příjmy za posledních 30 let před odchodem do důchodu, jako je tomu nyní. V příštích letech nebudou tedy důchody klesat jenom kvůli změně parametrů výpočtu penze, ale i kvůli započívávání všech příjmů od 18 roku do důchodového věku. I tato nepatrná změna bude mít za následek nižší státní důchod.

Autor odpovídá na dotazy v poradně Financování penze.