Atény požádaly EU o zásah proti ratingovým agenturám

10.03.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Atény 10. března (ČTK) - Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantin dnes požádal Evropskou unii o urychlený zásah do aktivit ratingových agentur. Ty prý podle Atén "nevyváženě a neoprávněně" snižují úvěrová hodnocení Řecka a dalších zemí eurozóny ohrožených vysokými dluhy. Ministr to napsal v dopise, jehož obsah má k dispozici agentura AP.

Řecká vláda tento týden ostře reagovala na krok agentury Moody´s, která v pondělí srazila řecký rating o plné tři stupně a snížila jej tím ještě hlouběji do spekulativního pásma. Podle Papakonstantina takové kroky vytvářejí škodlivá "sebenaplňující se proroctví". Dnes Moody´s snížila o jeden stupeň rating Španělska, další zranitelné země eurozóny.

Drastickým snížením ratingu Řecka dala Moody´s najevo, že příliš nevěří, že země dokáže bez řízeného bankrotu a restrukturalizace a odpisu části dluhů dlouhodoběji finančně přežívat. Reakce řecké vlády na krok Moody's byla velmi bouřlivá a část politiků žádá, aby kabinet podal na agenturu žalobu a přinutil ji uhradit škody, které Řecku vznikly.

Moody´s však podle pozorovatelů spíše jen zpětně kopíruje názor trhu, který už v podstatě nad Řeckem zlomil hůl a považuje jej za v podstatě nesolventní. Tento týden úrokový výnos desetiletých řeckých státních dluhopisů dosáhl nevídaných 13 procent. Loni v květnu bylo Řecko nuceno požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový o rozsáhlou finanční pomoc poté, co tyto výnosy překročily sedm procent. Naposledy přitom Moody´s snížila řecký rating loni v červnu a od té doby řecké úrokové výnosy neustále rostou i bez přičinění ratingových agentur.

Ratingem agentura označuje míru pravděpodobnosti, s níž je hodnocení subjekt podle ní schopen splácet závazky. Tato pravděpodobnost hraje zásadní roli při tržním stanovování cen a výnosů dluhopisů. Čím je riziko vyšší, tím vyšší úroky investoři požadují. Vysoké výnosy pak zvyšují náklady obsluhy dluhu, což prohlubuje finanční krizi a bez finanční pomoci vede k odepření splácet dluhy nebo ke státnímu bankrotu.

Řecko může na pomoci přežívat do roku 2013. Vzhledem k vývoji úroků přitom většina analytiků nečeká, že by se mohla země bez restrukturalizace dluhů finančně osamostatnit a vrátit se na trhy. Podle nich by alternativa řízeného bankrotu už byla pro zemi mnohem výhodnější.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK