Stavební spoření: 4. pilíř důchodové reformy nebo produkt dostupný na každé bankovní pobočce?

Stavební spoření je v současné době nejvíce reformovaným produktem. Na jedné straně zájmů stoji Ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem, na druhé straně stojí stavební spořitelny zaštiťované Asociací českých stavebních spořitelen (AČSS).

Zájmem státu je ušetřit a vymítit ze systému výjimky a netržní prvky. Šetřící část plánu už dosavadní klienti spořitelen nějakou dobu znají a na vlastní kůži pocítí během dalších týdnů. Státní podpora za rok 2010, připisovaná v letošním dubnu, bude zdaněná 50% srážkovou daní. Podpora od roku 2011 je pak pro všechny smlouvy stanovena na 2000 Kč (10 % z max. 20.000 Kč). Druhou parametrickou změnou platnou od 1. ledna letošního roku je zrušení osvobození zdanění úroků z vkladů.

Systémové změny teprve přijdou

Myslíte si, že se změnami u stavebního spoření je už konec? Opak je pravdou. Ty hlavní změny teprve zřejmě přijdou. MF hodlá předložit návrh na zrušení neúčelovosti vkladů u stavebního spoření a zapojení dalších bank do distribuce.

První krok by znamenal, že pokud byste nedoložili využití úspor na financování bydlení, nebyla by vám vyplacena státní podpora, ale pouze samotný úrok. Ten nabízí spořitelny nejčastěji ve výši 2 %, což je pro 6letý vklad oproti konkurenci málo.

Ale právě konkurence by se mohla dotknout i druhá systémová změna. MF chce umožnit prodej stavebního spoření pro všechny banky, které o to budou mít zájem. V praxi by znamenalo, že na místo 5 stavebních spořitelen by spoření nabízelo i dalších X bank. Zároveň tím zde vyvstává velká otázka kolem další produktové strategie stávajících spořitelen. Těžko ještě nyní odhadovat, zda by mohly existovat ve stávající podobě s tím, že by realizovaly nižší zisk vzhledem k dvoj nebo trojnásobku poskytovatelů. Či zda by kvůli “přežití“musely rozšířit nabídku produktů, nebo se v rámci finančních skupin sloučit s bankami...

Nová podoba stavebního spoření v roce 2012 může mít tedy klidně takovéto rysy:

• stavební spoření uzavřete na jakékoli bankovní pobočce
• naspořenou částku budete moci po 6 letech použít jenom na financování bydlení (tzn. budete muset spořitelně doložit účel)
• úroky z výnosu jsou zdaněny
• státní podpora je max. 2000 Kč

Nic není však zatím jisté

Stejně tak jak vláda mění ze dne na den výši DPH, i podoba stavebního spoření se dá zatím pouze odhadovat. Dosavadní parametrické změny jsou projednávány Ústavním soudem a proti systémovým změnám je vedeno silné loby ze strany AČSS. Je zřejmé, že především zrušení neúčelovosti spoření je natolik zásadním krokem, že AČSS udělá první a poslední, aby k tomu nedošlo. Vojtěch Lukáš, předseda AČSS uvedl na IX. Fóru Zlaté koruny, že 68 % úspor je stejně využito na bydlení. Při zrušení neúčelovosti by byl podle Lukáše úbytek zájmu o spoření takový, že by bydlení bylo podporováno méně, než je tomu tak v případě současných 68 % na něj vynakládaných. 

Zároveň se snahou zmírnit nebo úplně zamezit navrhované systémové změny lobují spořitelny o začlenění do penzijní reformy. Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance uvedl: „Penzijní reformě chybí čtvrtá noha. Jak všichni víme, stůl se třemi nohami moc dobře nestojí. Chybějící podpěrou by mohly být nemovitosti, financované právě ze stavebního spoření.“

A tak, kdo ví, jak to se stavebním spořením nakonec dopadne. Byť se scénář výše jeví jako pravděpodobnější, stavební spoření může vypadat i takto:

• vklady zůstanou neúčelové,
• spoření budou nabízet nadále jenom stavební spořitelny a
• u důchodu půjde zvolit SS jako 4. pilíř