Japonská centrální banka výrazně zmírnila měnovou politiku

BOJ nejprve poskytla bankovnímu systému nejprve sedm bilionů jenů (1,5 bilionu Kč) a později sumu zvýšila na nevídaných 15 bilionů jenů. To je asi pětkrát více, než se mezi ekonomy čekalo a mnohem více než obvyklá suma jeden až dva biliony jenů.

Injekce peněz brání růstu krátkodobých úrokových sazeb a zmírňuje paniku na finančních trzích. Tam dnes v obavách z dopadů zemětřesení na již tak silně zadlužené státní finance rostly dlouhodobé úroky představované výnosy vládních dluhopisů. Japonský akciový trh se v obavách z dlouhodobějších dopadů katastrofy na ekonomiku propadl celkově o 7,5 procenta.

BOJ na dnešním zkráceném zasedání rozhodla, že svůj program nákupů aktiv posílí o pět bilionů jenů na 40 bilionů jenů. Cílem kroku je zabránit prohlubování rizikové averze u investorů a bank, jejichž peníze budou nyní zapotřebí k obnově poškozené země, uvedla banka. Rozhodla rovněž podle očekávání zachovat své úrokové sazby na nule.

"Škody ze zemětřesení mají velký geografický rozsah, takže produkce prozatím zřejmě klesne. Existují rovněž obavy ze zhoršení nálady u firem a domácností," zdůvodnila BOJ své rozhodnutí.

V pátek severovýchodní část země zasáhlo těžké zemětřesení a obří vlna cunami, která zničila dlouhý pruh pobřežních území. V neděli označil premiér Naoto Kan zemětřesení a cunami za nejhorší krizi v zemi od druhé světové války. Počet obětí může překročit 11.000.

Pojišťovny by podle firmy AIR Worldwide mohlo zemětřesení stát téměř 35 miliard dolarů (zhruba 610 miliard Kč), což by bylo z hlediska pojistných škod zdaleka nejdražší zemětřesení v moderní historii. Odborníci upozorňují, že škody na pojištěném majetku budou pravděpodobně představovat pouze zlomek celkových hospodářských ztrát. Poškození jaderných elektráren těžce narušuje dodávky elektřiny v zemi, která je klíčová pro výrobu, a řada průmyslových podniků včetně velkých automobilek jako Toyota musela přerušit produkci.