Společnost Energie Holding je součástí koncernu MVV Energie a provozuje v Litoměřicích malou uhelnou teplárnu, zároveň spravuje i část rozvodů. Když vrt získal v roce 2009 potřebné územní rozhodnutí, Energie Holding se proti němu odvolala a na krajském úřadě dosáhla jeho zrušení. Podstatu jejich sporu nechce město komentovat, neboť se společností stále jedná, podle dostupných informací ale měla být Energie Holding partnerem projektu a poskytnout k němu své rozvody tepla.
"Iniciátorem odvolání byl provozovatel teplárenských rozvodů, ale to není ten hlavní důvod (zastavení řízení), prostě jsme se rozhodli celý projekt postavit jinak než byly původní záměry," řekl ČTK Gryndler. V novém územním řízení bude projekt obnášet jak teplárnu, tak i novou rozvodnou síť."Ten projekt se natolik změnil, že stejně budeme nuceni udělat nové územní řízení," dodal.
Cenu zatím nechce Gryndler odhadovat, připustil ale, že se tím může projekt zhruba o pětinu zdražit. "Určitě to bude významná nákladová položka. Stále probíhají jednání o využití některých stávajících sítí, ale tam, kde se vybudují nové rozvody, se zvýší jejich bezpečnost, účinnost i pokrytí," řekl Gryndler. I starší rozvody se podle něj budou muset stavebně upravit.
V optimistickém případě by podle něj bylo možné dodávat levné a ekologické teplo až 90 procentům obyvatel města, což je výrazně víc než v původních plánech. Navíc se nově počítá i s napojením blízkých obcí Mlékojedy, Žitenice, Trnovany a Miřejovice, kde velká část domácností stále topí uhlím a nevyhovující kotle hodně znečišťují ovzduší.
Geotermální vrt má pomoci šestadvacetitisícovému městu k energetické soběstačnosti, které by rádo dosáhlo v roce 2020. Podle původního plánu měl stát asi 1,4 až 1,7 miliardy korun a být vůbec prvním velkým geotermálním zdrojem v Česku. Oblast mezi Karlovými Vary a Libercem nabízí pro geotermální zdroje nejvhodnější podmínky v zemi. Kdyby se využily všechny vhodné lokality, mohlo by tím podle Gryndlera získat Česko obnovitelné zdroje o výkonu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín.
V Litoměřicích by mělo proudit tepelné médium do pětikilometrové hloubky, kde se ohřeje na teplotu asi 150 stupňů Celsia a dalšími dvěma vrty pak poteče zpět k povrchu. Menší část jeho energie potom poslouží prostřednictvím tepelného výměníku pro pohon elektrárenské turbíny, většina potom poslouží na ohřev vody pro vytápění města. Výkon elektrárny by měl být asi pět megawatt, topný výkon se podle potřeby odhaduje až na desetinásobek.