Opatření, které má omezit úvěrovou aktivitu, je letos třetí takový krok a od loňského podzimu, kdy Peking zahájil cyklus přitvrzování měnové politiky, je toto zvýšení již šesté. Dnešní rozhodnutí bude platit od 25. března.
Povinné minimální rezervy představují poměr přijatých vkladů, které komerční banky musí uložit na účet u centrální banky a nesmí je poskytovat jako půjčky. Loni v listopadu před prvním zvýšením činil tento podíl 17 procent.
Čína loni na podzim po téměř třech letech obnovila i zvyšování úrokových sazeb, které od té doby zvedla třikrát. Roční zápůjční sazba je teď na 6,06 procenta proti 5,31 procenta před pěti měsíci.
Kroky centrální banky jsou namířeny proti zvyšování inflace, která roste hlavně v důsledku prudkého zdražování potravin a energie. V únoru se meziroční míra inflace po růstu v předešlých měsících stabilizovala na lednové úrovni 4,9 procenta, ekonomové ale upozorňují, že v dalších měsících se může ještě zvyšovat.
Čínská vláda si pro tento rok vytyčila za hlavní prioritu boj proti inflaci, jejíž růst může vyvolat sociální napětí. Vedle centrální banky může inflaci direktivně krotit i vláda, která praktikuje u vybraných položek přímou cenovou kontrolu v podobě cenových stropů.
hp vju