MF navrhuje změnu výpočtu daní, sazbu 19 procent a rušení výjimek

Ministr financí Miroslav Kalousek, který dnes reformu představil, ji považuje za návrh, který nyní předloží do politické diskuze. "Očekávám vášnivá jednání o některých parametrech, jsem připraven ke kompromisům, ale jen v parametrech. Systém celé reformy musí být zachován," uvedl.

Analytici hodnotí v rámci daňové reformy příznivě především zjednodušení systému, tedy zavedení Jednotného inkasního místa. Na tomto místě se sloučí odvody, daní sociálního a zdravotního pojištění. I podnikatelé kladně hodnotí snahu zpřehlednit daňový systém, což by pro firmy mohlo přinést zjednodušení administrativy. Některým zaměstnavatelským svazům se ale nelíbí nahrazení daňově zvýhodněných stravenek zavedením zaměstnaneckých paušálů.

Kalousek upozornil, že mezi daňovými výjimkami zůstanou položky, které jsou prioritou vlády. Těmi jsou podpora vlastního bydlení, altruismu, zajištění ve stáří, vědy a výzkumu, daňové zvýhodnění na dítě a výdajové paušály. MF tak počítá v rámci změn se zavedením zaměstnaneckého paušálu 3000 korun ročně. Ten by měl zohledňovat výdaje například na dopravu do práce nebo ošacení a nahradit daňové zvýhodnění stravenek nebo režijních jízdenek.

MF chce rovněž postupně zrušit odpočet úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření z daňového základu. Odpočet by se měl snížit na 150.000 korun ročně ze současných 300.000 korun. Pro nové smlouvy uzavřené od roku 2012 by nebyl odpočet vůbec možný. Refinancování hypotéky nebude považováno za novou smlouvu. Příspěvek státu na stavební spoření maximálně 2000 korun by měl zůstat.

Banky omezení daňového zvýhodnění úvěrů na bydlení nepovažují za příznivou zprávu. "Jakékoli případné omezení podpory hypotečního úvěrování nepovažuji za šťastné řešení," uvedl generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil. Obdobně se vyjádřila i Česká spořitelna.

Odvody na zdravotní pojištění chce MF v rámci reformy omezit do výše šestinásobku průměrné měsíční mzdy a odvody na sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy. Zaměstnanci přitom budou platit více na zdravotním pojištění, a to 6,5 procenta, místo dosavadních 4,5 procenta. Základní slevu na poplatníka ve výši 24.840 korun ročně budou moci využít jen zaměstnanci do výše čtyřnásobku průměrné mzdy, což je zhruba 100.000 korun měsíčně.

Daňové zvýhodnění na dítě stoupne o 1800 korun ročně, poroste i daňový bonus na dítě. Ostatní slevy mají zůstat nezměněny.

U podnikatelů zůstanou zachovány výdajové paušály. Zároveň se jim snižuje výše obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty, a to z jednoho milionu korun na 750.000 korun. Minimální odvody na sociální pojištění budou u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) 6,5 procenta. Dávky nebo starobní důchod se ale již nebudou počítat ze základu daně, ale ze skutečně odvedených peněz. "Je tedy na podnikateli, zda bude odvádět více nebo si zajistí zdroje na důchod jinak," uvedl ministr.

Odvody na sociální a zdravotní pojištění nahradí u zaměstnavatelů 32procentní daň z úhrnu mezd. Jejím základem bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Daň bude omezena stropem čtyřnásobku průměrné mzdy. "Vedlejší náklady práce tak klesnou o dva procentní body," uvedl Kalousek. Firmy dále budou mít slevu na dani ve výši sražené daně z dividend, zjednodušené tvorby rezerv a opravných položek k pohledávkám.

Mezi další návrhy MF patří zachování 15procentní srážkové daně na autorské honoráře. Tato daň by měla platit i na dohody o provedení práce, úroky a dividendy. Reforma počítá i se zdaněním loterijních firem, a to již od roku 2012. Rozpočtu by to mělo přinést sedm miliard korun. Kvůli nižšímu výběru daní z příjmu fyzických osob by pak celkově měly veřejné finance příští rok získat tři miliardy korun. V letech 2013 a 2014 by pak měly ovšem i v důsledků důchodové reformy veřejné finance přijít o 31,6 miliardy korun.