Vládní odhad pokrývá škody na dopravní a další infrastruktuře, domech a továrnách. Nezapočítává však ekonomické ztráty v důsledku výpadků a odstavování elektrické energie ani náklady vznikající havárií na jaderné elektrárně Fukušima. Netýkají se ani ztrát na finančních trzích a dopadů na ekonomickou důvěru a aktivitu v zemi.
Ředitel odboru makroekonomických analýz Úřadu vlády Fumihira Nišizaku novinářům k odhadu sdělil, že jej obestírají značné nejistoty. Vláda v dnešní zprávě poukázala na negativní dopady katastrofy na finanční a komoditní trhy a na ostatní světové ekonomiky.
Předešlé velké zemětřesení v Japonsku, které v roce 1995 zasáhlo průmyslovou oblast kolem přístavu Kóbe, způsobilo škody kolem 100 miliard dolarů. Tehdy šlo o nejnákladnější přírodní katastrofa v dějinách.
Japonsko v pátek 1. března zasáhlo zemětřesení o síle 8,9 stupně, které spolu s mohutnou přívalovou vlnou cunami zničilo stovky kilometrů dlouhý pás severovýchodního pobřeží ostrova Honšú. Následkem jsou tisíce mrtvých a pohřešovaných, trosky zřícených domů, zničená infrastruktura, nedostatek potravin, pohonných hmot a odpojování elektrického proudu. Katastrofa poškodila jadernou elektrárnu Fukušima 1, z níž nyní uniká radiace, která ohrožuje okolí.
„Elektrická mobilita je budoucnost, o tom není pochyb. Každý, kdo tvrdí opak, poškozuje náš průmysl.“ A proto přijdou plošné evropské dotace
Našli jsme deset absolutně neznámých automobilů současnosti. Dokážete uhodnout alespoň polovinu?
Dvě i čtyři doby, tři a čtyři válce: Saab 96 se stal vozem pro individualisty, a to i v Československu
Elektromobil jako ojetinu nikdo nechce. Velký český autobazar skončil s jejich nákupem i prodejem
Youtubeři zkoušeli, jestli nastartují Tatru 138 odstavenou osmnáct let. Výsledek nikoho nepřekvapí
