Seitlová: Úřady nepostupují v případě černých staveb dost tvrdě

Výsledkem mnohdy příliš opatrného a někdy i nedostatečně odborného postupu stavebních úřadů v případech černých staveb jsou zdlouhavá správní jednání o jejich osudu, které trvají léta. Některé černé stavby jsou přitom využívány nezákonně.

O vysokém počtu černých a problémových staveb svědčí i údaj zjištěný kanceláří ombudsmana v roce 2009. Tehdy se odhadovalo, že pokud by měly být odstraněny všechny černé stavby v republice a vykonány stavební zásahy, které podle zákona úřady požadují, muselo by se proinvestovat přibližně 1,3 miliardy korun.

Je nutné nejen zvyšovat odbornost pracovníků stavebních úřadů, jejichž nekvalifikovaná rozhodnutí prodlužují správní řízení, ale také vést tyto úředníky k tomu, aby se nebáli v případě potřeby tvrdě zakročit, uvedla Seitlová.

Příkladem nevhodného postupu je podle ní třeba kauza Penzionu Regina v Praze 10. Objekt vznikl v rozporu s územním plánem města, a po jeho vybudování proto nedostali jeho majitelé ani dodatečné stavební povolení. Spor se vleče od roku 2002.

Naopak příkladem správného postupu je podle pracovníků kanceláře ombudsmana projekt fotovoltaické elektrárny v Ráječku na Blanensku. Poté, co státní stavební dozor zjistil, že jde o černou stavbu, nařídil práce zastavit. Stavebníci tak neučinili a dostali pokutu. Pak vydal stavební úřad exekuční rozhodnutí, na základě něhož bylo staveniště za účasti policie vyklizeno a byl na něj zakázán vstup. Protože se ani tímto investor neřídil, byla na lidi porušující vydaná nařízení podána trestní oznámení. Úřad zahájil řízení o odstranění stavby.

"Jednání jsou sice obvykle v těchto případech nepříjemná, tyto kauzy je ale přesto nutné řešit," dodala Seitlová.