Portugalskému kabinetu se ve středu podle očekávání nepodařilo prosadit další úsporná opatření, z čehož premiér okamžitě vyvodil důsledky a složil funkci. Nové volby se předpokládají v červnu.
V posledních dnech sílí dohady, že Portugalsko potíže neustojí a bude se muset vydat stejnou cestou jako loni Řecko a Irsko. Tyto dvě země se staly prvními členy eurozóny, kteří byli nuceni požádat o mezinárodní finanční pomoc, protože jinak by patrně nezvládly obsluhu dluhu. Portugalsko tvrdí, že pomoc nepotřebuje, to ale zpočátku tvrdilo i Řecko s Irskem.
Náklady na obsluhu dluhu se v případě Portugalska zvyšují už asi rok, protože investoři vyžadují stále vyšší prémii za to, že si koupí dluhopisy Portugalska a ne třeba Německa. To je považováno za nejspolehlivějšího dlužníka v eurozóně a poptávka po jeho dluhopisech bývá velmi vysoká. Úrok je přitom citelně nižší než v případě portugalských papírů.
Potíže Portugalska přitom eskalují zrovna v době, kdy se evropští lídři v Bruselu scházejí k jednomu z nejdůležitějších summitů posledních let. Má se na něm totiž rozhodovat o vzniku takzvaného Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má po roce 2013 nahradit nynější fond EFSF. S jeho existencí se totiž od začátku počítalo pouze na tři roky.
Pokud se Portugalsko rozhodne o pomoc požádat, zřejmě to nebude hned. Podle zdroje agentury Reuters je nepravděpodobné, že se to stane už na tomto summitu. Tlak na Lisabon ale sílí, protože kdyby země přiznala, že má problémy, mohla by dluhy už teď financovat levněji. Úvěr ze záchranného fondu je totiž zatížen nižším úrokem, než jaký teď země platí.