Penzijní fondy se zatím nerozhodly, zda se zúčastní reformy penzí

"Vše je ve fázi analýz, a protože nemáme ještě všechny informace, není možné učinit žádné rozhodnutí. Bude také záležet na výsledku politických debat a míře shody. Ta totiž bude určující pro budoucí stabilitu celého systému a riziku politických zásahů," uvedl generální ředitel Penzijního fondu České pojišťovny Tomáš Matoušek. "Rozhodnutí zatím nepadlo a padne nejdříve, až budeme znát kompletní legislativu," dodal šéf ING PF Jiří Rusnok.

Situaci analyzuje i PF Allianz. "Protože nemáme k dispozici více než tisková prohlášení politiků, tak jsme k žádnému závěru nedospěli," sdělil předseda představenstva fondu Petr Poncar. Rozhodující tak bude na jedné straně parametrické nastavení systému, na straně druhé pak politická rizika, aby posléze nedošlo v systému k rychlým a zásadním změnám.

Penzijní fondy ještě nemají jasné názory na návrhy ministerstva financí (MF), které v konzultačním materiálu předložilo varianty částky a konstrukce poplatků za správu. Výše poplatku za správu bude podle návrhu nejvýše 1,5 procenta. Uvažuje se rovněž o poplatcích podle objemu spravovaných peněz či podle jejich zhodnocení, případně jejich kombinaci.

Navrhované výše poplatků za správu lze podle Matouška posoudit jen v případě, že budou k dispozici detailnější plány MF o reformě jako takové a rovněž odhadovaný objem aktiv, která by nové penzijní fondy spravovaly. Poncar míní, že poplatek 1,5 procenta z objemu spravovaných prostředků účastníka, je obvyklou výší i v zemích, kde byly penzijní reformy provedeny. Poplatky by se měly odvíjet především od investičního profilu fondu. Dodal, že u fondu státních dluhopisů je logické očekávat nižší poplatek než u akciového fondu, kde je výrazně náročnější správa svěřených investic.

Generální ředitel PF ČSOB Stabilita Karel Svoboda soudí, že horní výše 1,5 procenta je dostatečná pro všechny uvažované investiční profily. Domnívá se, že jde spíše o to, aby spodní výše byla nastavena rozumně. Podle místopředsedy představenstva PF Komerční banky Vojtěcha Kubce se propočty za správu aktiv, které zpracovávaly penzijní fondy, pohybovaly na úrovni dvou procent. "Dovedeme si představit poplatky za správu aktiv, poplatky za zhodnocení i jejich kombinaci. MF uvádí i další poplatky za převody, změny umístění aktiv apod. Je potřeba tedy zpracovat komplexnější posouzení a k tomu potřebujeme čas," podotkl Kubec.

Navržený počet čtyř typů fondů, tedy fondů se strategií dynamickou, vyváženou, konzervativní a investující pouze do státních dluhopisů, je pro většinu fondů akceptovatelný. "Pro základní orientaci širokého spektra klientů je klíčový vztah výnos - riziko, který musí být klientům jednoznačně, srozumitelně a odpovědně komunikovaný. Čtyři typy fondů se zdají být z tohoto pohledu dostatečným počtem," míní člen představenstva penzijního fondu Generali Miroslav Řezník.

MF ve středu vyzvalo veřejnost k diskuzi o struktuře poplatků v penzijních fondech. Činí tak v rámci připravované důchodové reformy. Na svých stránkách zveřejnilo tzv. Konzultační materiál - Limity poplatků ve druhém pilíři penzijního systému. MF dává každému možnost vyjádřit svůj názor na tuto tématiku do 5. dubna 2011.

Analytička Next Finance Markéta Šichtařová se domnívá, že otevření diskuze pro veřejnost o konstrukci řádných poplatků je tak trochu zastíracím manévrem, který odvrací pozornost od podstatného k nepodstatnému. Konstrukce poplatků je podle ní naprosto druhořadá. Veřejnost ale jistě bude intenzívně o věci diskutovat a MF tak odvrátí část kritiky, že reforma diskutována není. "Odvrací se tak ale pozornost od problému zcela zásadního, kterým je konstrukce důchodů v prvním pilíři," poznamenala Šichtařová.

Soukromé penzijní společnosti, kam si budou moci lidé v rámci důchodové reformy v budoucnu ukládat část peněz na své budoucí penze, budou muset získat nejméně 50.000 klientů, aby získaly licenci. Budou muset mít také povinně čtyři investiční strategie pro své klienty. Vláda v rámci důchodové reformy počítá s tím, že by si lidé mohli ze sociálního pojištění, které tvoří 28 procent z hrubé mzdy, převádět na individuální účty u penzijních společností tři procentní body za podmínky, že přidají dva procentní body ze svého.