S Miroslavem Kalouskem, ministrem financí ČR, jsme si povídali o daňové reformě, kterou jsme popsali ve článku Daňová reforma odhalena: Jak se změní vaše čistá mzda.
Superhrubá mzda byla hlavním tahákem Vlastimila Tlustého a ekonomického programu ODS v předvolební kampani ve volbách roku 2006. Teď po 5 letech se má tento koncept změnit. Jak se Vám koncept superhurbé mzdy líbí a proč je potřeba jej změnit? Snížení základu daně zrušením superhrubé mzdy je ale vykompenzováno zvýšením sazby daně na úroveň právnických osob, tedy 19 %. Jak hodnotíte fakt, že jste nakonec museli opustit skutečnou rovnou sazbu daně a DPH se nakonec nezvýší na 19 %?
Původní představa byla, že se všechny odvody sjednotí do jedné osobní daně, jejímž základem budou celkové náklady práce, tj. superhrubá mzda. Tento koncept se však ukázal jako politicky neprůchodný, musím proto respektovat realitu a hledat jiné cesty ke zjednodušení daňového systému.
Změny v DPH, jejíž dodatečný výnos bude použit na financování transakčních nákladů důchodové reformy, je opět politická dohoda a kompromis. S některými aspekty nesouhlasím, nicméně za úspěch považuji, že vůbec k nějaké dohodě po mnoha letech diskusí došlo.
Jak do celé věci ohledně DPH vstoupili zaměstnavatelé, kteří tuto sazbu DPH kritizovali? Vypadá to, že vláda nakonec vyšla zaměstnavatelům vstříc, například Hospodářská komora doporučovala sazbu 17,5 %.
Naše původní představa byla více zvýšit zdanění spotřeby a mnohem méně zdanit práci, což by přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v ČR. Rozumím, že zaměstnavatelé by chtěli snížit zdanění úplně všeho, nicméně nemůžeme si dovolit dále prohlubovat deficit veřejných rozpočtů.
Jedním z návrhů je také zrušení základní slevy na poplatníka pro vysokopříjmové skupiny. Dá se tento návrh považovat za určitou formu daňové progrese a tedy vstřícné gesto k ČSSD, jejíž návrh na daňovou progresi byl nedávno zamítnut?
Pro drtivou většinu daňových poplatníků byla DPFO vždy progresivní vlivem vysokých slev na dani i při jedné nominální sazbě. Vláda si však dala do programového prohlášení, že odstraní určitou degresi, která vznikala z důvodu existence stropů na sociální a zdravotní pojištění. Vláda tedy plní své programové prohlášení, nikoli program ČSSD.
Vláda chce také zrušit některé současné daňové výhody (úroky z hypotéky, stravenky, apod.) a nahradit je tzv. zaměstnaneckým paušálem. Můžete nám tento koncept přiblížit?
Jedná se o velmi jednoduchý koncept - sleva na dani ve výši 3 000 Kč ročně pro zaměstnance, která zohledňuje jejich výdaje na dosažení a udržení příjmů. Daňový systém by měl fungovat na základě principu rovných podmínek a ne jako v současnosti, kdy zaměstnanci bez benefitů de facto dotují zaměstnance s benefity.
Jak to bude dále s podporou stavebního spoření?
Navrhujeme maximální výši státní podpory ve výši 2 000 Kč ročně.
Na větší změny se budou připravovat také OSVČ, kteří budou pojistné odvádět ze 100 % vyměřovacího základu (dnes je to 50 %) a to se stejnou sazbou jako zaměstnanci (tedy se sazbou 6,5 % pro oba typy pojištění). Přičemž 6,5 % na sociální pojištění bude minimum, ze kterého se bude počítat starobní důchod. Jakou sazbu byste podnikatelům doporučil, aby byl důchod podobný jako u zaměstnanců?
Je nepochybné, že odvodová zátěž zaměstnanců a živnostníků se značně liší. Nechci však živnostníkům odvody snižovat, naopak navrhuji jejich snížení, nicméně adekvátně tomu se sníží i dávky ze systémů sociálního zabezpečení, především důchody. Každý živnostník musí sám posoudit svou konkrétní situaci a ujasnit si, jak velký důchod chce ze státního průběžného pilíře pobírat.
Zprávy o daňové reformě se začaly objevovat dlouho před páteční tiskovou konferencí. Asi nejviditelnější zprávou, kterou ministerstvo dementovalo, bylo zrušení daňových bonusů. Mohl byste naším čtenářům na závěr připomenout některé z těchto „mýtů“, které nakonec nebudou součástí daňové reformy?
Ano, podle některých novin jsem již dávno snížil výdajové paušály či zrušil daňové bonusy na dítě. V mém návrhu ale žádné takové věci nejsou. Není možné zaměňovat dílčí výstupy expertních skupin za finální návrh ministra financí.
Děkuji za rozhovor,
Karel Pospíšilík, Finance.cz