Ve východním Německu panuje deset let po pádu berlínské zdi chmurná nálada. Hlavní důvod je podle pozorovatelů ten, že na troskách centrálně dirigovaného hospodářství bývalé NDR tolikrát slibovaná zahrada dosud nerozkvetla. A to přesto, že ze západních spolkových zemí i z pokladny Evropské unie již přiteklo kolem půldruhého bilionu marek. Za zvlášť závažnou považují ekonomové skutečnost, že východoněmecké hospodářství ztratilo dynamiku a od roku 1997 roste pomaleji než západoněmecké. "
Tato tendence se v příštím roce ještě prohloubí," varuje Udo Ludwig z Ústavu pro hospodářský výzkum v Halle.Hlavním důvodem je, že zpomaluje stavebnictví, jež v první polovině devadesátých let tvořilo páteř hospodářského růstu. Východoněmecký hrubý domácí produkt na obyvatele se v letech 1991 až 1998 více než zdvojnásobil na téměř 28 000 marek, což odpovídá 56 procentům západoněmecké úrovně. Na počátku transformace to přitom bylo necelých 32 procent, ale počet obyvatel se během devadesátých let snížil o 60
0 tisíc, hlavně odlivem do starých zemí. "A to přesto, že životní podmínky se zásluhou vydatných finančních toků z bohatého Západu zlepšily," praví v jedné ze svých studií Ústav pro hospodářský výzkum v Halle. Finanční transfery ze západního Německa do východních spolkových zemí v roce 1991 představovaly 67 procent jejich hrubého domácího produktu a ještě v roce 1997 to bylo 47 procent. Suma každoročně "pumpovaná" do bývalé NDR odpovídá až šesti procentům západoněmeckého HDP.ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ SE PŘIBLÍŽILA Z
ÁPADUPrávě díky obrovským peněžním transferům se východní Němci podle prezidenta pražského Liberálního institutu Jiřího Schwarze začali mít po sjednocení lépe než občané v jiných středoevropských zemích. "Přitom jejich produktivita práce za západní stále dost zaostává," upozornil Schwarz. Z údajů Spolkového statistického úřadu vyplývá, že rozdíly v životní úrovni mezi západními a východními spolkovými zeměmi nejsou už tolik zřetelné. Vybavenost domácností se u většiny předmětů dlouhodobé spotřeby příliš
neliší. Ve východním Německu se více rozšířila například kabelová televize, internet je dostupnější západním Němcům. "Část východních Němců vynakládá na soukromou spotřebu, hlavně na cestování, větší sumu peněz než Němci západní.Citelný rozdíl však přetrvává například v průměrné hodnotě peněžního majetku připadající na jednu domácnost," podotkl vedoucí analytik Německého stavebního svazu Josef Hladik. Upřesnil, že na východě je to zhruba 25 000 marek, na západě 60 000 až 70 000 marek. "Řekl bych, že výcho
dní Němci si nyní žijí asi stejně jako západní, určitě jsou však chudší," dodal Hladik. Vůbec nejlépe si - alespoň podle statistických čísel - v bývalé NDR žijí obyvatelé Postupimi, jejichž průměrný příjem na hlavu je jenom o sedm procent nižší než v dolnosaském Hannoveru. "Je to hlavně proto, že ve městě a přilehlém okolí máme vyšší míru zaměstnanosti, než je západoněmecký průměr," zdůraznil šéf zemské Průmyslové a obchodní komory Victor Stimming.RYCHLÝ RŮST MEZD BYL PODLE EKONOMŮ CHYBOU
Východní Němci během devadesátých let podle Spolkového statistického úřadu čile doháněli své bohatší západní sousedy v průměrné mzdě. Její čistá suma v období 1991 až 1998 stoupla o více než 80 procent, tedy skoro o osm procent v ročním průměru. Naproti tomu v západním
Německu čistý výdělek zaměstnance ve stejném období vzrostl z 2500 na 2820 marek, o necelých 13 procent. Průměrná mzda ve východním Německu nyní odpovídá 86 procentům západoněmecké úrovně, ale produktivita práce v průmyslu dosahuje jenom 56 procent. "To, že mzdy ve východním Německu rostly mnohem rychleji než produktivita, byla zásadní chyba," míní Hladik.HLAVNÍ MOTOREM BYLO STAVEBNICTVÍ. A DÁL?
Ve východních spolkových zemích podle Německé spolkové banky i po letech transformace asi 30 podniků hospodaří se ztrátou. Ekonomiku navíc podlamuje i špatná struktura. "Hospodářský růst během devadesátých let spočíval především na silné expanzi stavebnictví. Ta dosáhla vrcholu v roce 1995, kdy stavbaři vytvářeli 38 procent HDP. Nyní je to kolem 15 procent, což
je pořád asi třikrát více než v západním Německu," sdělil Hladik.Hlavní problém podle něho spočívá v tom, že tento stavební "výpadek" není kompenzován vzestupem v jiných sektorech. "Původní představa byla, že ve východním Německu po zhruba pěti letech vydatného subvencování vznikne samonosná hospodářská konstrukce. Ale nestalo se tak," řekl Hladik, podle kterého východní země stále postrádají vlastní kapitálové zdroje. "Nezastírejme si, že Východ zůstává hospodářským přívěskem Západu," napsala v časopise
Wirtschaftswoche ekonomka Silke Wettachová. Jako příklad hospodářské slabosti udávají ekonomové často podíl východoněmeckých firem na celkovém německém exportu. Z loňských zhruba 950 miliard marek na ně připadalo 3,7 procenta - bez východního Berlína.MOD
ERNÍ VÝROBY ŽÁDAJÍ MÉNĚ PRACOVNÍCH SILHospodářsky nejvyspělejší východní zemí - nepočítaje Berlín - je čtyřapůlmilinové Sasko, sousedící s Českou republikou a Polskem, a Durynsko, v jehož ekonomice je nejsilněji zastoupen "střední stav". Naproti tomu k nejslabším patří Meklenbursko-Přední Pomořansko na severu bývalé NDR. Centrálně položené Sasko-Anhaltsko zase těžce zápolí s restrukturalizací chemického průmyslu a strojírenství, uvedl Ústav pro hospodářský výzkum v Halle. K nejmodernějším průmyslovým ka
pacitám patří Siemensova továrna na výrobu čipů v Sasku či automobilka Opel v durynském Eisenachu.Ta s asi dvěma tisíci zaměstnanci vyrábí kolem 180 000 vozů ročně, kdežto v roce 1990 tam 9500 lidí vyrobilo 70 000 dvoutaktních wartburgů. Rafinerie v Leuně (Sasko-Anhaltsko) nyní nabízí kolem 2000 míst proti 31 tisícům před pádem berlínské zdi. Nezaměstnanost ve východním Německu nyní v průměru postihuje přes 17 procent pracovních sil, což je zhruba dvakrát horší ukazatel než v Německu západním.
NA POČÁTKU
BYLA LEDOVÁ SPRCHA
"Hospodářská transformace bývalé NDR se výrazně liší od ostatních postkomunistických zemí hlavně tím, že prudce zasáhla mikrosféru, tedy podniky," míní Schwarz. Připomněl, že východoněmecké hospodářství převzalo nejenom západní marku, ale i západní zákony. "To byla naprosto zásadní změna, neboť rázně nastoupila silná vláda zákona, zejména pokud jde o vymahatelnost práva," dodal Schwarz. Podle něho to bylo kruté pro podniky navyklé socialistickému hospodaření, ale na druhé straně přilák
Zdroj: MF Dnes z 23. 11. 1999