Východoněmecká ekonomika stále stojí na vratkých nohách

Ve východním Německu panuje deset let po pádu berlínské zdi chmurná nálada. Hlavní důvod je podle pozorovatelů ten, že na troskách centrálně dirigovaného hospodářství bývalé NDR tolikrát slibovaná zahrada dosud nerozkvetla. A to přesto, že ze západních spolkových zemí i z pokladny Evropské unie již přiteklo kolem půldruhého bilionu marek. Za zvlášť závažnou považují ekonomové skutečnost, že východoněmecké hospodářství ztratilo dynamiku a od roku 1997 roste pomaleji než západoněmecké. "

Hlavním důvodem je, že zpomaluje stavebnictví, jež v první polovině devadesátých let tvořilo páteř hospodářského růstu. Východoněmecký hrubý domácí produkt na obyvatele se v letech 1991 až 1998 více než zdvojnásobil na téměř 28 000 marek, což odpovídá 56 procentům západoněmecké úrovně. Na počátku transformace to přitom bylo necelých 32 procent, ale počet obyvatel se během devadesátých let snížil o 60

ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ SE PŘIBLÍŽILA Z

Právě díky obrovským peněžním transferům se východní Němci podle prezidenta pražského Liberálního institutu Jiřího Schwarze začali mít po sjednocení lépe než občané v jiných středoevropských zemích. "Přitom jejich produktivita práce za západní stále dost zaostává," upozornil Schwarz. Z údajů Spolkového statistického úřadu vyplývá, že rozdíly v životní úrovni mezi západními a východními spolkovými zeměmi nejsou už tolik zřetelné. Vybavenost domácností se u většiny předmětů dlouhodobé spotřeby příliš

Citelný rozdíl však přetrvává například v průměrné hodnotě peněžního majetku připadající na jednu domácnost," podotkl vedoucí analytik Německého stavebního svazu Josef Hladik. Upřesnil, že na východě je to zhruba 25 000 marek, na západě 60 000 až 70 000 marek. "Řekl bych, že výcho

RYCHLÝ RŮST MEZD BYL PODLE EKONOMŮ CHYBOU

Východní Němci během devadesátých let podle Spolkového statistického úřadu čile doháněli své bohatší západní sousedy v průměrné mzdě. Její čistá suma v období 1991 až 1998 stoupla o více než 80 procent, tedy skoro o osm procent v ročním průměru. Naproti tomu v západním

HLAVNÍ MOTOREM BYLO STAVEBNICTVÍ. A DÁL?

Ve východních spolkových zemích podle Německé spolkové banky i po letech transformace asi 30 podniků hospodaří se ztrátou. Ekonomiku navíc podlamuje i špatná struktura. "Hospodářský růst během devadesátých let spočíval především na silné expanzi stavebnictví. Ta dosáhla vrcholu v roce 1995, kdy stavbaři vytvářeli 38 procent HDP. Nyní je to kolem 15 procent, což

Hlavní problém podle něho spočívá v tom, že tento stavební "výpadek" není kompenzován vzestupem v jiných sektorech. "Původní představa byla, že ve východním Německu po zhruba pěti letech vydatného subvencování vznikne samonosná hospodářská konstrukce. Ale nestalo se tak," řekl Hladik, podle kterého východní země stále postrádají vlastní kapitálové zdroje. "Nezastírejme si, že Východ zůstává hospodářským přívěskem Západu," napsala v časopise

MOD

Hospodářsky nejvyspělejší východní zemí - nepočítaje Berlín - je čtyřapůlmilinové Sasko, sousedící s Českou republikou a Polskem, a Durynsko, v jehož ekonomice je nejsilněji zastoupen "střední stav". Naproti tomu k nejslabším patří Meklenbursko-Přední Pomořansko na severu bývalé NDR. Centrálně položené Sasko-Anhaltsko zase těžce zápolí s restrukturalizací chemického průmyslu a strojírenství, uvedl Ústav pro hospodářský výzkum v Halle. K nejmodernějším průmyslovým ka

Ta s asi dvěma tisíci zaměstnanci vyrábí kolem 180 000 vozů ročně, kdežto v roce 1990 tam 9500 lidí vyrobilo 70 000 dvoutaktních wartburgů. Rafinerie v Leuně (Sasko-Anhaltsko) nyní nabízí kolem 2000 míst proti 31 tisícům před pádem berlínské zdi. Nezaměstnanost ve východním Německu nyní v průměru postihuje přes 17 procent pracovních sil, což je zhruba dvakrát horší ukazatel než v Německu západním.

NA POČÁTKU

"Hospodářská transformace bývalé NDR se výrazně liší od ostatních postkomunistických zemí hlavně tím, že prudce zasáhla mikrosféru, tedy podniky," míní Schwarz. Připomněl, že východoněmecké hospodářství převzalo nejenom západní marku, ale i západní zákony. "To byla naprosto zásadní změna, neboť rázně nastoupila silná vláda zákona, zejména pokud jde o vymahatelnost práva," dodal Schwarz. Podle něho to bylo kruté pro podniky navyklé socialistickému hospodaření, ale na druhé straně přilák

Zdroj: MF Dnes z 23. 11. 1999