Z Japonska po zemětřesení letos vyjede až o pětinu méně turistů

Zemětřesení a následná vlna cunami výrazně ovlivnily spotřebitelské chování Japonců. "Je pochopitelné, že za dané situace je dovolená to poslední, na co by postižení Japonci mysleli," řekl Otava.

Krátkodobě ale významně podle něj živelní katastrofy negativně ovlivní také příjezdovou turistiku do Japonska. Když v roce 2004 zpustošila vlna cunami pobřeží Indonésie, turistických příjezdů do země následující rok ubylo o šest procent, připomněl Otava. Zemětřesení a přílivová vlna poničily například tokijský Disneyland, který je jednou z významných turistických atrakcí. Zařízení je v současné době do odvolání uzavřeno.

Podle Otavy je však cestovní ruch jedním z odvětví ekonomiky, která mají mimořádně vysokou schopnost rychlé regenerace. Poukázal na možný rozvoj turistického ruchu v okolí poničené jaderné elektrárny Fukušima. Ta by se podobně jako ukrajinský Černobyl mohla stát součástí fenoménu zvaného "dark tourism", tedy návštěv katastrofami postižených nebo přímo nebezpečných míst.

Relativně rychlý návrat k vzestupu výjezdové turistiky z Japonska očekává Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Podle něj by se měla vlna reklamních kampaní na zahraniční dovolené v televizi a jiných médiích v Japonsku obnovit v polovině dubna. Pokud nenastane žádná další neočekávaná událost, mohly by se podle Okamury výjezdy japonských turistů vrátit k vzestupu na přelomu září a října.

Do České republiky loni zamířilo na 133.000 japonských turistů, což bylo 2,1 procenta všech zahraničních návštěvníků. Japonští turisté patří spolu s Číňany a Rusy mezi hosty, kteří v Česku nejvíc utrácejí. Japonský turista denně v průměru utratí za ubytování, služby a suvenýry 2800 korun.