Ratingové agentury varují běloruské banky před potížemi

Bělorusko se letos v důsledku uvolněné měnové a rozpočtové politiky před prosincovými prezidentskými volbami dostává do stále hlubších finančních potíží. Jeho devizové rezervy za první dva měsíce roku klesly o 20 procent. Minulý týden vláda navzdory ujišťování, že nebude devalvovat, nechala klesnout oficiální kurz běloruského rublu v bankovních transakcích o deset procent a podle analytiků to zdaleka nestačí.

Moody´s minulý týden snížila rating Běloruska o jeden stupeň na B2, tedy ještě hlouběji do spekulativní kategorie. Zdůvodnila to obavami z toho, že země v dohledné době přestane být schopna financovat deficit platební bilance. Dnes Moody´s snížila i rating šesti běloruských bank.

Analytici S&P upozornili, že běloruský bankovní systém disponuje rezervami proti ztrátovým úvěrům jen v průměru dvou až tří procent nad hodnotou úvěrového portfolia. "Pokud se politická nebo ekonomická situace zhorší, rezervy nemusí stačit," uvedli. Podle nich bude další situace záviset na schopnosti Minsku získat peníze ze zahraničí. Například na Ukrajině nebo v Kazachstánu, postsovětských zemích nejhůře zasažených finanční krizí minulých let, mají banky rezervy 19 a 31 procent nad úvěrovým portfoliem.

Bělorusko loni mělo v platební bilanci schodek 16 procent hrubého domácího produktu a Moody´s čeká, že jeho bilance se bude dál zhoršovat. Bělorusko od minulého měsíce jedná s Ruskem o finanční pomoci v sumě tří miliard dolarů (52 miliard Kč), jde to však pomaleji, než Minsk čekal.

Na konci února by čtyři miliardy dolarů devizových rezerv Běloruska stačily zhruba na dva měsíce dovozů a pokud se Minsku nepodaří tento měsíc získat ruský úvěr, zbude mu už podle analytiků jen masivní devalvace. Moskva však chce po Minsku před poskytnutím peněz komplexní protikrizový plán hospodářské stabilizace.

Výraznou devalvaci sice vláda vylučuje, ale její místopředseda Sergej Rumas po desetiprocentním oslabení rublu minulý týden naznačil, že to asi nebude stačit. Centrální banka na konci března zastavila přísun deviz bankovním směnárnám, které tak prodávají jen to, co se jim podaří koupit.

Jen za březen Bělorusové koupili valuty za 500 milionů dolarů, což je třetina nákupů za celý loňský rok, řekl dnes šéf centrální banky Pjotr Prokopovič podle místního tisku. Podle něj je v rukou obyvatelstva už 11 miliard dolarů, což už je nejméně trojnásobek devizových rezerv země.

Bělorusové se nyní snaží domácí měny zbavit a stojí dlouhé fronty před směnárnami a benzinovými pumpami. Roste rovněž poptávka po elektronice a dalším zboží z dovozu, obchodníci však kvůli nejistotě ohledně devalvace pozastavují prodeje a vybavují se zásobami. Velcí automobilové prodejci již přestali prodávat zahraniční automobilky a z obchodů mizí zahraniční značky alkoholických nápojů.

MMF minulý měsíc upozornil Minsk, že jeho ekonomická politika je "příliš uvolněná" a "neudržitelná". Doporučil přitvrdit měnovou a rozpočtovou politiku, přijmout opatření ke snížení schodku vnější bilance a strukturální reformy s liberalizaci ekonomiky.

Prezident Alexandr Lukašenko byl nucen obrátit se v roce 2008 za světové finanční krize o pomoc na Mezinárodní měnový fond a chvíli to vypadalo, že Minsk uskuteční určité reformy a přiláká zahraniční investice. Námluvy se Západem však ukončil loňský Lukašenkův úder na opozici.