"Zvýšení sazeb v květnu může být reálné v případě, že se zhmotní rizika vyšší inflace," řekl Řežábek na okraji konference v Brně. Dodal však, že jej neznepokojují domácí cenové tlaky, ale negativní reálné úrokové sazby a "abnormálně nízká" oficiální sazba.
Řežábek dodal, že po případném zvýšení mohou úroky ČNB později opět klesnout. Záviselo by to podle něj na tom, zda se vyřeší problém portugalských dluhů a konflikt v Libyi.
Řežábek na posledních měsíčních zasedáních bankovní rady hlasoval s většinou pro zachování dosavadní úrovně úroků. V březnu pro přitvrzení měnové politiky hlasovala Eva Zamrazilová a jednání se nezúčastnil Kamil Janáček, který spolu s již bývalým členem rady Robertem Holmanem hlasovali pro zvýšení sazeb v únoru.
Meziroční míra inflace v Česku se v únoru zvýšila na 1,8 procenta a byla o 0,3 procentního bodu nižší, než odhaduje ČNB ve své aktuální prognóze. Výrazně však roste inflace cen výrobců, která v únoru stoupla na 5,4 procenta, nejvýše za 29 měsíců.
Z poslední prognózy ČNB z hlediska vývoje inflace zvýšení sazeb v tomto roce nevyplývá. Analytici však zvyšování úroků čekají od poloviny roku a někteří jeho začátek připouštějí v květnu.