Jedině mírné napětí ve fiskální politice je vadou na kráse "modelové ekonomiky"
V evropském kontextu má alpská země relativně pružný pracovní trh a ve své konkurenční schopnosti využívá i svých styků se zeměmi střední a východní
Evropy. Neobvyklá chvála se dostala Rakousku od přísné Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která jeho hospodářský vývoj považuje za "imponující". To proto, že se tato nevelká ekonomika těší "relativně rychlému růstu, nízké inflaci a rostoucí zaměstnanosti".Všichni analytici předvídají, že letos i napřesrok se rakouský hrubý domácí produkt (HDP) zvedne o více než dvě procenta. V prvním pololetí 1999 ovšem HDP stoupl jen o 1,7 procenta. Rozhodně jsou to však nižší čísla než v minulém roce, kdy přes zadrhnutí tempa v závěru roku, se růst vyšplhal o 3,3 procenta. A to bylo o jedno celé procento víc, než tvořil průměr zemí Evropské unie.
Proč dostává náš jižní soused tak vysoké známky nejen od OECD, ale také od Mezinárodního měnového fondu (MMF)? Podle MMF se jeho konkurenceschopnost vůči obchodním partnerům projevila hlavně tím, že od roku 1995, tedy od vstupu do Evropské unie, si rakouská ekonomika udržela "mzdovou umírněnost" a rychlý růst produktivity. To potvrzuje i list Financial
Times, podle něhož nejsilnější ekonomickou kartou Rakouska je v posledních letech "nadprůměrný vzestup produktivity". Mimo jiné je to důsledek toho, že Rakousko na rozdíl od mnoha jeho sousedů investuje vyšší část hrubého domácího produktu zpátky do ekonomiky.Tento trend se datuje od vstupu alpské země do Evropské unie, protože nižší cenová hladina na jednotném trhu donutila nevýkonná rakouská odvětví, například výrobu a distribuci elektřiny a telekomunikace, aby snížily náklady.
Rovněž přijetí jednotné měny eura pomohlo rakouskému průmyslu. Dvě třetiny zahraničního obchodu se totiž uskutečňují s dalšími zeměmi EU, ale jen 10 procent objemu připadá na Asii a Severní Ameriku a 16,6 procenta na země střední a východní Evropy. Takže díky slabosti směnného k
ursu eura mohlo Rakousko těžit z exportu jen v menší míře.Za stín na "modelové ekonomice" považuje list Financial Times méně přísnou fiskální politiku. Zavinily to údajně letošní parlamentní volby, kdy rakouská vláda polevila ve snižování rozpočtového schodku. Z 5,1procentního deficitu v roce 1995 jej vláda předloni srazila na 1,9 procenta. Nyní však zase roste.
Renomovaný rakouský výzkumný hospodářský ústav Wifo soudí, že v příštím roce dosáhne rozpočtových schodek 2,5 procenta HDP, ačkoliv podle vládního stabilizačního plánu pro vstup Rakouska do Evropské měnové unie (EMU) činí limit 1,7 procenta. Podle studie investiční banky JP Morgan je tento ukazatel pro jedenáct států EMU odhadován na průměrných 1,1 procenta.
Zdroj: HN z 24. 11. 1999