Banky v EU musí mít v testech pět procent kvalitního kapitálu

EBA jmenovala 90 bank, které budou muset novými testy projít. Úřad v červnu spolu se zveřejněním výsledků určí, kolik z nich bude muset navýšit kapitál, prodat aktiva nebo omezit úvěrová portfolia, aby vydržely případný nepříznivý vývoj v ekonomice a na finančních trzích.

Řada analytiků se již k novým zátěžovým testům vyjádřila stejně negativně jako k těm loňským. Ty skončily blamáží, protože byly příliš mírné, takže jimi například prošly všechny irské banky, u nichž se jen o pár měsíců později ukázalo, že potřebují ke krytí ztrát desítky miliard eur. Irsko se kvůli tomu ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc.

Poslední testy prověřovaly celkem 91 finančních ústavů, ale problémy zjistily jen u sedmi z nich. Ekonomové ovšem tvrdí, že počet problémových bank je daleko vyšší a především v Německu a ve Španělsku mají finanční ústavy větší potíže, než si je eurozóna schopna připustit.

EBA se chce po loňském neúspěchu ukázat jako přísnější orgán než Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS), který vedl loňské testy. Stanovená definice bankovního kapitálu bude striktnější a bude zahrnovat jen zcela základní ukazatel "core Tier 1". To bude podle EBA stejné jako u nedávných testů amerických bank a v souladu s novou globální regulací kapitálové přimřenosti "Basilej III", která bude plně platit od roku 2019.

EBA také z definice požadovaného kapitálu vyloučí většinu hybridního kapitálu s "tichými společníky", který používají německé státní banky a který je považován za nejkontroverznější téma testů. Některé německé zemské banky se již nechaly slyšet, že budou nové zátěžové testy bojkotovat.

Testy, které začaly už minulý měsíc, budou v horším scénáři počítat s mírným dvouletým ekonomickým poklesem, nárůstem nezaměstnanosti, propadem cen nemovitostí a silným poklesem na akciových trzích. Stejně jako loni však nebudou simulovat možnost ztrát ze státních dluhopisů, což vlády odůvodňují tím, že v nynější dluhové krizi není nutné trhy takovou alternativou strašit.

Většina analytiků nicméně už stejně předpokládá, že restrukturalizací dluhů včetně snížení jejich hodnoty bude muset po vypršení finanční pomoci projít Řecko. Minulý měsíc takový názor vyjádřil i bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky Otmar Issing.

Cílem nových testů je snaha ubezpečit investory o zdraví většiny bank a napravit image sektoru. Řada komentátorů se domnívá, že hlavní příčinou finanční záchrany už tří zemí eurozóny z peněz daňových poplatníků v EU - Řecka, Irska a Portugalska - je fakt, že většinu jejich dluhopisů vlastní evropské banky. Vyhlášení případné insolvence předlužených zemí by totiž zřejmě těžce ohrozilo zejména německé banky.

Nové testy již banky motivují ke snahám o zlepšení kapitálové přiměřenosti. Třebaže se čeká, že testy opět projde naprostá většina bank, v ošemetné situaci by se ocitly ty z nich, které by se ocitly příliš blízko minimálního kapitálového požadavku. Tento týden tak již oznámily plán na navýšení kapitálu německá Commerzbank nebo italské Intesa Sanpaolo a Banca Monte dei Paschi di Siena.