Výsledky hospodářského růstu eurozóny jsou neveselé, i když nejsou tak zlé, jak se původně čekalo. Překotný růst eura přitom může dále zhoršit podmínky pro vývoz a průmyslovou výrobu. "Situace nevypadá dobře," řekl Paul van den Noord, ekonom Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). "Euro v poslední době zpevnilo opravdu výrazně, což sníží vyhlídky (hospodářského) růstu... Hrozí, že se oživení zpozdí o půl roku," dodal.Ale i kdyby Evropská centrální banka (ECB) příští měsíc snížila úrokové sazby, jak očekávají mnozí analytici, okamžitý účinek by to nemělo, neboť revize měnové politiky se v ekonomice projeví až s určitým odstupem. Příští měnové zasedání ECB se koná 5.června a řada ekonomů a podnikatelů tlačí na centrální bankéře, aby sazby uvolnili až o 50 bazických bodů. Vývoz tvoří ve 12 zemích měnové unie zhruba 15 procent HDP. OECD odhaduje, že 10procentní zhodnocení eura zbrzdí růst tamní ekonomiky o 0,8 procentního bodu v prvním roce a o dalších 0,1 procentního bodu v následujících 12 měsících. "Euro kazí vyhlídky a povede k revizi odhadů exportních příjmů. Stále očekávám oživení, ale zřejmě bude pomalejší, než jsme předpokládali před šesti měsíci," řekl Joachim Scheide, ekonom z Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu.
DLOUHODOBÉ VÝHODY
Člen bankovní rady ECB Nout Wellink v pátečním rozhovoru pro Reuters uvedl, že bude pravděpodobně třeba seškrtat oficiální prognózu letošního růstu eurozóny. Současně však zdůraznil, že není důvod k panice, protože při historickém srovnání se euro vůči dolaru stále drží v hranicích dlouhodobého intervalu, jehož horní mantinel se v roce 1995 posunul až nad 1,40 dolaru. Mnozí oficiální představitelé vyzdvihují přínos silného eura v boji s inflací. Wellink připustil, že ECB díky zpevňující měně nemusí prosazovat tak restriktivní měnovou politiku. Ekonomiku eurozóny tento trend možná přinutí, aby se opět zaměřila v první řadě na domácí poptávku - tak jako ve Spojených státech ve druhé polovině devadesátých let, kdy právě silný dolar umožnil centrální bance (Fed) udržet nízké úrokové sazby. Kdyby se průmysloví výrobci měnové unie dokázali přizpůsobit kursovým výkyvům takto pružně, výsledek by byl ze střednědobého a dlouhodobého pohledu jistě pozitivní. Od centrální banky však tato situace vyžaduje předvídavost při snižování sazeb. Rychlejším uvolněním měnové politiky by navíc pomohla růst eura přibrzdit. Ale právě v tom vidí ekonomové největší riziko. "Obávám se, že ještě chvíli potrvá, než si ECB tyto negativní faktory uvědomí. Hrozí, že její reakce přijde příliš pozdě," řekl Tony Dolphin, stratég z Henderson Global Investors v Londýně. I kdyby centrální banka snížila úrokové sazby už v červnu, zájemci o úvěr z toho začnou těžit až po dvou nebo třech čtvrtletích. Do té doby ale silné euro zadusí všechny zárodky ekonomického oživení, jež se mezitím začínají objevovat. "Data, která zatím máme k dispozici, naznačují jen slabé oživení ve druhé polovině letošního roku. Jestli to takhle půjde dál (s růstem eura), i tyto vyhlídky mohou vzít za své," dodal Joachim Fels, specialista na ekonomiku eurozóny z Morgan Stanley v Londýně.
Autor: Alister Bull, přeložil: Jan Korselt, Reuters 26.5.2003