Svaz:Objem stavebních veřejných zakázek letos klesne o 40 procent

Podle něj například objem vypsaných veřejných zakázek v pozemním stavitelství letos činí 83,1 procenta loňského roku, kdy byly vypsány tendry za 46,5 miliardy Kč, v inženýrském stavitelství klesly tendry na 46,2 procenta roku 2010, kdy byly vypsány tendry za 75,6 miliardy Kč. Matyáš situaci v této oblasti označil za tristní.

Výrazně nižší jsou zakázky vládního sektoru, které tvoří 38,4 procenta, municipální sektor poklesl meziročně na 70,1 procenta. Státní fond dopravní infrastruktury snížil svůj rozpočet o čtvrtinu, uvedl Matyáš.

Nedostatečná je podle něj podpora bytové výstavby. Například program Panel je letos dotován pouze jednou miliardou Kč, ale potřebuje trojnásobek nebo čtyřnásobek, uvedl Matyáš. Podle něj je nepřehledná situace u programu Zelená úsporám ministerstva životního prostředí, který byl zastaven. Převis zájmu podle Matyáše činí asi čtyři miliardy korun.

Svaz opakovaně kritizuje superstrategii ministerstva dopravy. Podle něj vybudování 480 km dálnic a rychlostních komunikací do roku 2025 není ani polovina rozsahu potřebného k dobudování páteřní sítě komunikací. Zopakoval, že stát zastavil přípravu nových dopravních staveb. "Příprava liniových staveb trvá 7,5 - 13 roků, a tak je jisté, že až se ekonomika zvedne, zjistíme s hrůzou, že nemáme kde stavět," uvedl Matyáš.

Ve stavebnictví loni přišlo o práci přes 30.000 zaměstnanců. Podle svazu bylo dokončeno o 5,5 procenta méně bytů, meziročně bylo zahájeno o čtvrtinu méně bytů. Nebyla zahájena ani jedna dopravní stavba.

Další pokles veřejných i soukromých investic může podle Matyáše letos v Česku připravit o práci podle dřívějších odhadů svazu až 40.000 lidí. V odvětví pracovalo včetně živnostníků kolem 450.000 lidí.

Stavební výroba v Česku se v roce 2010 podle Českého statistického úřadu snížila meziročně o 7,8 procenta. Předloni klesla přibližně o procento. Velký podíl ve výkonech stavební produkce podle svazu tvořily stavební práce na fotovoltaických elektrárnách, které činily přes 50 miliard korun a jsou do budoucna neopakovatelné.