MF: Deficit veřejných financí letos klesne na 4,2 procenta HDP

"Příjmová strana bude pravděpodobně posílena rychlejším růstem některých daňových příjmů, jako je daň z přidané hodnoty a daň z příjmů právnických osob," uvedlo MF.

V letech 2012 a 2013 předpokládá MF další zlepšení deficitu až k 2,9 procenta HDP. Cílem je podle MF dosáhnout v roce 2016 vyrovnaných veřejných financí.

Celkový dluh vládního sektoru na konci roku 2011 odhaduje MF na 41,4 procenta HDP. Loni přitom byl 38,5 procenta HDP. I přes očekávaný růst zatím ČR toto maastrichtské kritérium pro přijetá eura plní. Dluh vládního sektoru by totiž neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Deficit veřejných financí, podle oficiální terminologie deficit vládních institucí nebo deficit vládního sektoru, se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Maastrichtská kritéria:

Inflace - odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta

Veřejné finance - schodek veřejných financí maximálně tři procenta hrubého domácího produktu

Zadluženost - zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje.

Měnový kurz - udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky

Úrokové sazby - průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci