MMF zřejmě poskytne až 35 miliard dolarů zemím na Blízkém východě

Navzdory nepokojům, které v regionu přetrvávají už několik měsíců, zatím žádná země MMF sama o pomoc nepožádala. Podle agentury Reuters je měnový fond vnímán jako podporovatel politiky mnoha autoritářských vůdců, kteří byli sesazeni nebo čelí tlaku, aby odešli.

"Všechny země o program pomoci samozřejmě nežádají, toto je ale docela vysoká částka, která může pomoci tu situaci překlenout alespoň do doby, než se ty země vrátí ke stabilnějšímu vývoji," řekl Strauss-Kahn novinářům na závěr jarního zasedání MMF.

Ministři financí z USA, Evropy a dalších zemí se během týdenního jednání ve Washingtonu zavázali, že region Blízkého východu a severní Afriky podpoří. Pomoc ale chtějí směrovat do těch arabských zemí, které preferují stabilní vládu a hluboké hospodářské reformy. S poskytnutím dalších peněz ale ministři původně váhali.

Na Blízkém východě a severu Afriky pokračují politické změny. Oblast se dlouhá léta potýká s vysokou nezaměstnaností a hospodářskou nerovností, což je patrně i hlavní příčina povstání. Ta už smetla prezidenty Egypta a Tuniska, tlaku na odchod čelí i představitelé Sýrie a Jemenu. U moci zatím setrvává libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, v zemi ale zuří krvavá občanská válka.

Nepokoje tyto země patrně hluboce ekonomicky poškodí. MMF očekává, že v zemích, které nepatří k vývozcům ropy, se tempo růstu hrubého domácího produktu sníží až ke dvěma procentům, a nebude tedy dosahovat ani poloviny původního odhadu. Prezident Světové banky Robert Zoellick poznamenal, že jeho instituce prozatím zvažuje, jak by v této oblasti nejlépe podpořila ekonomické reformy.

"Blízký východ a severní Afrika je teď pro všechny prvořadá záležitost," řekl Zoellick na tiskové konferenci. "Správný postup bude stejně důležitý jako peníze. Čekat, až se tam situace stabilizuje, by znamenalo ztracenou příležitost," dodal.

Náměstkyně amerického ministra financí pro mezinárodní otázky Lael Brainardová nedávno napsala, že úspěch či neúspěch změn na Blízkém východě by mohl záviset právě na tom, zda se podaří zajistit široce založený růst ekonomiky, vytvořit dostatek pracovních míst a zavést hospodářské reformy. Světová banka a Mezinárodní finanční korporace, která je součástí SB a poskytuje úvěry v soukromém sektoru, by podle Brainardové mohly společně s Africkou rozvojovou bankou během následujícího roku Egyptu a Tunisku poskytnout více než čtyři miliardy dolarů (přes 67 miliard Kč).

Podle Zoellicka musejí globální úvěrové organizace podporu tomuto regionu zvýšit. Mají i zvážit přímou spolupráci s občanskými organizacemi, a tedy nespoléhat pouze na spolupráci s vládními institucemi.