Bývalý řecký premiér Simitis preferuje restrukturalizaci dluhu

"Dobře připravená restrukturalizace naši situaci nakonec zlepší," řekl Simitis v rozhovoru s řeckým listem To Vima. "Pokud to budeme odkládat, pak dluh, který nebudeme moci restrukturalizovat, bude dál narůstat," upozornil.

Simitis je hlavním architektem vstupu Řecka do eurozóny v roce 2001. V roce 2008 byl vyloučen z parlamentního Panhelénského socialistického hnutí (Pasok), protože se veřejně postavil proti požadavku stranického šéfa Jorga Papandrea, aby Řecko uspořádalo referendum o lisabonské smlouvě. Papandreu, který je teď premiérem, restrukturalizaci odmítá.

"Příštích 15 až 20 let by mělo být obdobím, kdy budeme s optimismem znovu budovat stabilní ekonomiku a znovu se zapojíme do rozvoje Evropy, nikoli obdobím bídy, kdy budeme ponecháni napospas výkyvům globální ekonomiky," řekl Simitis. Dodal však, že restrukturalizace dluhu není všelékem a Řecko musí dodržovat podmínky, které dalo Evropské unii a Mezinárodnímu měnovému fondu, když od nich přijalo nouzový úvěr. Respektovat musí také pravidla EU k výši zadlužení a rozpočtového deficitu.

Řecko před pár dny nastínilo plán privatizace klíčových státních podniků a další rozpočtové úspory, trhy tím ale neuklidnilo. Jen pár dní předtím se totiž v médiích objevily komentáře německého ministra Wolfganga Schäubla, že pokud se potvrdí, že Řecko situaci nezvládá, bude nutné přijmout další opatření. Trh jeho slova pochopil tak, že Německo už není proti myšlence restrukturalizace řeckého dluhu. Ministr ale pak řekl, že jeho slova nebyla správně pochopena.

Řecký list Katimerini s odkazem na zdroj z Evropské komise napsal, že Atény už před činiteli EU a MMF nadnesly možnost prodloužení splatnosti dluhu, který má Řecko vůči soukromým věřitelům. EU a Evropská centrální banka ale podle listu tuto myšlenku odmítly ze strachu, že by takový krok poškodil ostatní evropské ekonomiky.

Přestože tlak na Řecko sílí, nynější vláda mu nehodlá podlehnout. "Restrukturalizace prostě není na pořadu dne," vzkázal z Washingtonu řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Popřel také zprávy, podle nichž MMF považuje výši dluhu Řecka za nezvladatelnou. Měnový fond podle těchto zpráv údajně sdělil zástupcům Evropské unie a Evropské centrální banky, že Atény by měly příští rok přistoupit k restrukturalizaci dluhu.

Britský list Financial Times napsal, že Německo sestavuje náhradní plán restrukturalizace řeckého dluhu pro případ, že by Atény nebyly schopny plnit dohodnuté fiskální cíle. Berlín ale zprávu okamžitě popřel. Podobné spekulace se objevily i dříve.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která byla nucena přijmout zahraniční finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od EU a MMF Atény přijaly tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), jehož čerpání je rozděleno do více tranší. Řecko musí před čerpáním další části vždy prokázat, že plní dohodnuté podmínky. K těm patří hlavně razantní snižování výdajů.