"To by byla katastrofa, protože by pak bylo pro tyto země nesmírně těžké vrátit se na trh," poznamenala ministryně. "Cílem je dnes poskytnout těmto zemím podporu, než se postaví na nohy, a to tak, aby mohly opět fungovat a financovat se na trzích," řekla Lagardeová.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která byla nucena požádat o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula insolvenci. Řecko nyní čerpá od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tříletý záchranný úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), klíčový pro něj ale bude příští rok, kdy si bude muset na finančních trzích zajistit 25 miliard eur na obsluhu dluhu.
Lagardeová nejprve neodpověděla na dotaz, zda je restrukturalizace dluhu Řecka nutná, na opakovaný dotaz řekla, že taková možnost nutná není. "Ne, absolutně ne. Co nejhlasitěji vám říkám, že ne. Otázka restrukturalizace řeckého dluhu vůbec nepřipadá v úvahu," řekla ministryně. Zhruba totéž o víkendu řekl ve finanční televizi Reuters Insider i řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu.
Britský list Financial Times o víkendu napsal, že Německo připravuje náhradní plán pro případ, že by Atény nesplnily fiskální cíle, na nichž se dohodly, než loni přijaly zmíněný záchranný úvěr. Berlín ale zprávu okamžitě odmítl jako nepravdivou. Schopnost Řecka pokračovat v plnění dohodnutých podmínek posoudí až zpráva Evropské centrální banky a Evropské komise, která by měla být hotova v červnu.