Analytici: Bankrot Řecka je nevyhnutelný, ČR se asi zdraží dluh

19.04.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 19. dubna (ČTK) - Případná restrukturalizace dluhu Řecka, tedy v podstatě státní bankrot, je podle tuzemských analytiků nevyhnutelná. Řecko tak zřejmě na několik let ztratí důvěru investorů a reálný přístup na finanční trhy. Česko může tento krok podle ekonomů pocítit poklesem exportu, který je tahounem ekonomiky, nebo dražším financováním státního dluhu.

Analytici ale zároveň upozorňují, že státní bankrot není obdobou například osobního bankrotu, který je upraven zákony. "Pod pojmem státní bankrot bych již zahrnul jakoukoliv restrukturalizaci dluhu - znamená to totiž, že stát nedodrží předem dohodnuté podmínky," uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Státní bankroty byly navíc podle ekonomů v minulosti celkem častým řešením státního dluhu, příkladem je Rusko na konci 90. let nebo Argentina na počátku století. Po určité době se sice může země vrátit podle analytiků na finanční trhy, investoři ovšem po takové zemi budou požadovat vyšší rizikové prémie, tedy vyšší úroky za koupené dluhopisy.

Že je restrukturalizace řeckého dluhu nevyhnutelná, uvedl dnes například i poradce německé vlády Clemens Fuest. V podstatě tak potvrdil to, co podle řeckého a německého tisku říkají nejrůznější zdroje, které ale dosud vždy zůstaly v anonymitě. Navzdory předpovědím, že je státní bankrot Řecka na spadnutí, řečtí činitelé spekulace stále odmítají a tvrdí, že restrukturalizaci nechystají. Restrukturalizace řeckého státního dluhu by byla přitom v západní Evropě první za posledních zhruba 60 let.

"Velikost dluhu, slabost ekonomiky a nemožnost devalvace ukazuje, že státní bankrot je v řeckém případě nevyhnutelný. Jedinou otázkou zůstává forma a načasování," uvedl například hlavní analytik Atlantik FT Petr Sklenář. Dopad na ČR je přitom podle něj pouze zprostředkovaný. "Banky nedrží velké pozice rizikových dluhopisů a dopad může opět přijít přes výpadek exportů, které táhnou růst české ekonomiky," uvedl.

Finanční trhy přitom podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka již přiřazují řeckému selhání velkou pravděpodobnost, a proto by vyhlášení restrukturalizace dluhu nezpůsobilo Armageddon. "Nicméně s negativní reakcí je potřeba počítat," uvedl.

Analytik Next Finance Vladimír Pikora upozornil, že investoři započítávají riziko bankrotu do výnosů. Delší splatnosti dluhopisů již mají podle Pikory nižší výnosy a investoři tím říkají, že ty dluhopisy, které budou mít brzo splatnost, splaceny nebudou, zatímco dluhopisy, které budou splatné třeba za 10 let, už splaceny budou. "Řecko už je skoro pod hladinou, a čím více kolem sebe kope, tím je větší pravděpodobnost, že s sebou strhne i někoho dalšího. Záchranná síť, kterou za stovky miliard připravil Brusel, se zdá být jen vyhazováním peněz z okna," uvedl Pikora.

Zkušenosti jiných zemí prošlých bankrotem přitom podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška naznačují, že může trvat deset i více let, než si země znovu získá ztracenou důvěru investorů. Pro Česko pak může eskalace dluhové krize eurozóny střednědobě a dlouhodobě znamenat i vyšší rizikové prémie při financování státního dluhu. "To bude platit pro Česko stejně jako pro členské země eurozóny s ratingem nižším než má Německo," uvedl Sobíšek.

Podle řady ekonomů ovšem fakticky k restrukturalizaci dluhu Řecka již dochází v rámci zahraniční pomoci. "Ve skutečnosti restrukturalizace začala již dříve - odložením splátek finanční pomoci ze záchranného mechanismu eurozóny," uvedl například analytik ING Vojtěch Benda. I podle něj se kompletní restrukturalizace řeckého dluhu jeví čím dál více nevyhnutelná. Horší ale podle Bendy je to, že podobné podezření začíná dopadat i na Portugalsko a Španělsko.

Španělsko ovšem podle ekonomů je v mnohem lepší situaci než Řecko, a to i přes to, že výnosy desetiletých španělských dluhopisů dnes ráno vystoupaly na historický rekord.

Navíc Španělsko je podle finančních trhů na záchranu příliš velké, na rozdíl od Řecka, Irska či Portugalska. Prohloubení jeho problémů by tak teoreticky mohlo znamenat rozpad eurozóny a konec evropské jednotné měny.

"Důležité je, že Španělsko si drží dostatek důvěry investorů. Rozdíl mezi výnosem 10letého státního dluhopisu ve Španělsku a Německu aktuálně činí 2,2 procenta, což je akceptovatelné a dává naději na stabilizaci veřejného dluhu Španělska v poměru k HDP," upozornil Marek. Navíc Španělsko je podle Vejmělka proti Řecku, Irsku či Portugalsku odlišný případ. "Celkové státní zadlužení Španělska je výrazně nižší, španělská vláda již delší dobu pracuje na nápravě a navíc španělská ekonomika se dostává z hospodářské recese," uvedl.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK