ČR a Maďarsko nechtějí populistické odmítání jádra, řekl Klaus

Debaty o tom, nakolik jsou jaderné reaktory bezpečné, vyvolala těžká nehoda japonské elektrárny Fukušima, která po zemětřesení zamořuje radioaktivitou své okolí. Svět si letos také připomíná 20 let od největší katastrofy v dějinách jaderné energetiky, která se stala v Černobylu. Striktně proti jádru je Rakousko, s nímž sousedí ČR i Maďarsko, které obě jaderné elektrárny mají. Například Německo oznámilo, že v budoucnu chce využívání jádra opustit.

Prezidenti uvedli, že Maďarsko a ČR mají podobné zájmy v energetice včetně jaderných elektráren. Hovořili o tom, že toto téma by se mělo více rozvinout také na úrovni Visergrádské čtyřky, kterou tvoří ještě Slovensko a Polsko.

Klaus připomněl, že Česká republika má zájem podílet se na rozšíření jediné maďarské jaderné elektrárny Paks.

Prezidenti se také dotkli připravovaného rámce výdajů sedmadvacítky. Třebaže je trendem nyní v zemích EU šetřit, Evropská komise v příštím rozpočtu navrhuje zvýšení o 4,9 procenta, což Klaus odmítl. "Nemyslím, že by se měl navyšovat rozpočet EU," řekl. Dodal ale, že by se k tomu měly vyslovit hlavně vlády.

Schmitt se zcela jasně nevyjádřil, podotkl jen, že při vyjednávání o rozpočtu je nutné myslet na základní evropské hodnoty EU jako je solidarita, dále na zemědělskou politiku, podporu regionů a rozvojovou pomoc. Schmitt, jehož země nyní EU předsedá, míní, že na evropském rozpočtu by se měly podílet chudší i bohatší země.