Devět důvodů, proč bude státní penze klesat

Čím jsme mladší, tím větší váhu na zabezpečení na penzi budou mít naše vlastní úspory a investice. Státní penze bude totiž postupně klesat. Již od října se mění výpočet penze a další změny se dají očekávat. Každoročně totiž dochází v oblasti důchodového pojištění k několika změnám. V následujících letech bude změn opravdu hodně, většina jich povede k nižší státní penzi. Podmínky pro přiznání důchodu budou přísnější a méně výhodné. Podívejme se na devět důvodů, proč budou penze klesat.

Změna redukčních hranic

Od října 2011 se mění redukční hranice při výpočtu důchodu. Do října 2011 jsou redukční hranice stanoveny přímo, redukční hranice jsou 11 000 Kč a 28 200 Kč. Od října 2011 budou redukční hranice stanoveny nepřímo procentem z průměrné mzdy stanovené vládním nařízením. Od října 2011 do prosince 2011 pak budou redukční hranice 10 886 Kč, 28 699 Kč a 98 960 Kč. Snížení první redukční hranice, která se započítává v plné výši, z 11 000 Kč na 10 886 Kč, znamená, že se sníží většině občanů (mimo s nadstandardními příjmy) penze.

Změna redukce v jednotlivých pásmech

Od ledna do září 2011 se osobní vyměřovací základ, což je průměrná měsíční mzda za odpracované roky, redukuje tak, že do první redukční hranice (11 000 Kč) se osobní vyměřovací základ započítává ze 100 %. Z druhé redukční hranice (od 11 000 Kč do 28 200 Kč) se započítává z 30 %. Nad redukční hranici 28 200 Kč se započítává z 10 %. Od října 2011 se do první redukční hranice (10 886 Kč) započítává ze 100 %, ve druhé redukční hranici od 10 886 Kč do 28 699 Kč z 29 %, ve třetí redukční hranici (od 28 699 Kč do 98 960 Kč) z 13 % a nad 98 960 Kč z 10 %. Mimo občanů s nadstandardními příjmy si tedy většina občanů pohorší. Pokles penze bude způsoben především snížením redukční hranice z 30 % na 29 % ve druhé redukční hranici. V dalších letech bude přitom redukce ve druhé pásmu nadále klesat.

Znevýhodňování předčasných důchodů

Od října 2011 budou předčasné důchody ještě méně výhodné z důvodu vyššího krácení. Zatímco nyní při odchodu do předčasné penze o 3 roky dříve před dosažením důchdoového věku je krácení procentní části důchodu 14,7 %, od ledna 2011 to bude již 15,9 %. Přitom každoročně stoupá počet občanů, kteří odchází do předčasného důchodu. Občané odcházející do předčasného důchodu si tedy pohorší hned třikrát: horší výpočet důchodu, vyšší krácení důchodu a menší získaný počet let pojištění.

Zvyšování důchodového věku

Novela zákona o důchodovém pojištění mimo jiné také počítá s dalším postupným zvyšováním důchodového věku. Občané narození v roce 1977 a později půjdou do důchodu až v 67 letech. Další zrychlení prodlužování důchodového věku znamená, že vroste počet občanů odcházejících do předčasné penze, což bude znamenat nižší důchod. Nebo bude mít celá řada občanů problémy najít zaměstnání nebo jim klesne příjem, vstupní parametry pro výpočet důchodu budou tedy méně výhodné.

Započítání všech příjmů

Novela zákona o důchodovém pojištění rovněž počítá s tím, že se v budoucnu budou do výpočtu penze započítávat všechny příjmy od roku 1986 až po odchod do důchodu. Současná legislativa počítala se započítáním posledních 30 let před odchodem do důchodu. V praxi to znamená nižší osobní vyměřovací základ, neboť v prvních absolventských letech mají všichni občané nižší příjmy.

Nezapočítání doby studia do doby pojištění

Jedna nenápadná, ale významná změna platí již od roku 2010. Od roku 2010 se totiž do doby pojištění nezapočítává studium jako v předcházejících letech. Toto legislativní opatření znamená, že dnešní studenti starší 18 let budou mít nižší dobu pojištění než dříve. Každý rok pojištění hraje při výpočtu důchodu významnou roli. Každý rok pojištění zvyšuje procentní část důchodu o 1,5 % redukovaného osobního vyměřovacího základu. Při 5 letech studia po 18roce, tak budou dnešním studentům chybět 4 roky pojištění (doba studia před rokem 2010 se započítává z 80 %). Cbybějící 4 roky znamenájí ztrátu na procentní části důchodu z 6 % oproti dřívějším studentům.

Další pravděpodobné změny u doby pojištění

V příštích letech můžeme navíc očekávat další změny u náhradních dob pojištění. Náhradní doba pojištění je doby, kdy se sice neplatí důchodové pojištění, ale je tato doba zohledněna pro výpočet důchodu. V omezeném rozsahu se započítává i doba v evidenci na úřadu práce, kdy není pobírána podpora v nezaměstnanosti. Např. v sousedním Německu se tato doba do výpočtu důchodu nezapočítává. V budoucnu se tak třeba i v Česku nebude muset tato doba započítávat.

Změna parametrů

Každoročně dochází ke změně parametrů pro výpočet klasického starobního důchodu. Mění se např. koeficienty pro přepočet dřívějších výdělků na současnou úroveň a další. Rozdíl není příliš výrazný, ale při stejných podmínkách vede k nižší státní penzi (při porovnání s průměrnou mzdou).

Demografické změny

Posledním a přitom nejdůležitějším důvodem, proč budou penze klesat, jsou demografické změny. Občané vyspělých zemí žijí déle a současně klesá porodnost. Snižuje se tedy poměr mezi pracujícími občany a penzisty. Současně se důchody v průměru vyplácejí déle než v minulosti, neboť stoupá střední délka života 65letých občanů. Demografické změny jsou hlavním důvodem, proč jednotlivé státy budou muset státní penzi (v poměru k průměrné mzdě) snižovat.