Obnova severovýchodní části země, kterou živel 11. března poškodil, je v Japonsku největší svého druhu od konce druhé světové války. "Tímto rozpočtem děláme další krok směrem k obnově a růstu ekonomiky," poznamenal ministr financí Jošihiko Noda.
Financování dalších programů na obnovu země ale bude podle agentury Reuters mnohem složitější. Je totiž pravděpodobné, že vláda si bude muset další peníze částečně zajistit zvýšením daní, zčásti pak emisí dluhopisů. Japonsko je přitom nejzadluženější zemí vyspělého světa, a potřeba dalších úvěrů tak jeho situaci ještě zhorší.
Plán výdajů, z nichž bude možné obnovu zajistit, ale bude muset premiér Naoto Kan nejdříve prosadit v parlamentu. To nemusí být snadné, protože premiér je za postoj k řešení následků této přírodní katastrofy soustavně kritizován. Pokud se mu plán výdajů nepodaří prosadit, je podle analytiků pravděpodobné, že začne sílit tlak na jeho rezignaci.
Zemětřesení, které Japonsko v březnu zasáhlo, mělo sílu devět stupňů na Richterově škále. V kombinaci s následnou vlnou cunami, jejíž výše dosáhla až 15 metrů, živel usmrtil až 28.000 lidí a poničil desítky tisíc lidských obydlí.