ÚOHS se dosud odpovědnosti za placení úroků z pokut vyhýbal. Tvrdil, že od 1. září 2009 není "v postavení správce daně". Od tohoto data také pokuty, které ÚOHS uloží, vybírá Celní úřad Brno. Krajský soud v Brně ovšem nedávno v případě OMV jasně uvedl, že je to ÚOHS, který má v této věci rozhodnout. Úřadu navíc přikázal ve věci do 15 dnů rozhodnout.
Rafaj následně v rozhodnutí svých podřízených našel chyby. "napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a tudíž je v rozporu se zákonem," uvedl v rozhodnutí Rafaj. Svým podřízeným zároveň uložil, aby se zabývali i výší úroků z přeplatku na pokutě za všechna období, kdy byla nezákonně vybrána. Stát by tak patrně musel vracet více peněz než požadované 4,2 milionu korun. Připočíst by měl ještě částku za období od 18. března do 22. října 2010.
O tom, že firmy mají nárok po státu požadovat úroky z neoprávněně vyměřených pokut rozhodl loni Nejvyšší správní soud (NSS). Dříve než OMV vyhověl soud například Českomoravské stavební spořitelně nebo společnosti Shell.
Kolik stát zaplatí za případná chybná rozhodnutí ÚOHS, zatím není jasné. U petrochemických firem dosud není uzavřena otázka, zda kartel byl prokázán, nebo nikoliv. Případem se již zabývaly Krajský soud v Brně i NSS. Spor se znovu vrátil před ÚOHS, který dosud nerozhodl.
Naopak definitivně uspěly se svojí obhajobou stavební spořitelny. ÚOHS nejdříve šest firem na trhu pokutoval částkou 484 milionů korun. Delikt později přeformuloval na nedovolenou výměnu informací a pokutu snížil na 55 milionů. Rozhodnutí však před soudy neobstálo. Výše úroků z pokut, kterou bude muset stát firmám uhradit, dosud nebyla zveřejněna.